i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Těžký život pavoučích pohodářů

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 366, 2023/7

Většina pavouků dává přednost poměrně osamělému životu – ať už v noře, nebo pavučině. Jejich soukmenovci obvykle nejsou vítáni. Několik druhů pavouků však žije sociálně v koloniích ve sdílených pavučinách. Jedním z nich je stepník Stegodyphus sarasinorum, jenž v Indii vytváří kolonie až o tisíci jedincích. Tvoří je kompaktní hnízdo s mnoha vchody, obklopené neuspořádanou sítí, do níž se chytá kořist. Pavouci v kolonii spolupracují při lovu kořisti, tvorbě pavučiny i hnízda a při péči o potomstvo. Na rozdíl od osaměle žijících druhů jsou ti sociální velmi tolerantní a méně reagují na otřesy pavučiny.

Toho mohou zneužívat jejich podnájemníci. Stejně jako v koloniích hmyzu (mravenců, včel, termitů ad.) také u sociálních pavouků lze najít příjemné přístřeší a něco na zub. Analýzou 143 kolonií stepníků bylo zjištěno, že pravděpodobnost výskytu podnájemníků roste s věkem kolonie od 62 % u mladých kolonií přes 79 % u dospělých až po 83 % u kolonií opuštěných. Se stářím kolonie roste i počet podnájemníků. Zatímco v samotné pavučině byly zastiženy jen snovačky a pakřižáci, přímo v hnízdě byli zástupci devíti pavoučích čeledí, ale také mravenci, vosy, motýli, brouci, snovatky, švábi, roztoči, štírci i gekoni, strdimilové a drobní hlodavci. Podnájemníci z řad pavouků obvykle byli větší velikosti a v experimentech dokázali ulovit svého hostitele; zjevně se i bezostyšně přiživují na úlovcích (kleptoparazitismus). Starší kolonie mají větší vstupní otvory, umožňující vstup i větším pavoukům. Poklidný život v kolonii přináší stepníkům výhodu v množství získané kořisti, na druhou stranu láká nežádoucí podnájemníky. Relativně nízký věk kolonií (stepníci je opouštějí maximálně po roce, hlavním důvodem je výskyt plísní v hnízdech) může být i strategií proti nežádoucím podnájemníkům, kteří loví hostitele či mu ujídají jeho kořist.

Každopádně jsou sociálně žijící pavouci asi předlohou pro pavouky z Temného hvozdu (Hobit) či akromantule ze Zapovězeného lesa (Harry Potter). Nicméně svou agresivitou tyto mytické příšery spíše připomínají solitérně žijící druhy; ti opravdoví stepníci by zřejmě hrdiny fantasy filmů nechali bez povšimnutí vlézt do hnízda. To by však běžného diváka příliš nezaujalo.

Jani M. et al.: Journal of Arachnology, 2023, DOI: 10.1636/JoA-S-22-004

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...