i

Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Těžký život pavoučích pohodářů

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 366, 2023/7

Většina pavouků dává přednost poměrně osamělému životu – ať už v noře, nebo pavučině. Jejich soukmenovci obvykle nejsou vítáni. Několik druhů pavouků však žije sociálně v koloniích ve sdílených pavučinách. Jedním z nich je stepník Stegodyphus sarasinorum, jenž v Indii vytváří kolonie až o tisíci jedincích. Tvoří je kompaktní hnízdo s mnoha vchody, obklopené neuspořádanou sítí, do níž se chytá kořist. Pavouci v kolonii spolupracují při lovu kořisti, tvorbě pavučiny i hnízda a při péči o potomstvo. Na rozdíl od osaměle žijících druhů jsou ti sociální velmi tolerantní a méně reagují na otřesy pavučiny.

Toho mohou zneužívat jejich podnájemníci. Stejně jako v koloniích hmyzu (mravenců, včel, termitů ad.) také u sociálních pavouků lze najít příjemné přístřeší a něco na zub. Analýzou 143 kolonií stepníků bylo zjištěno, že pravděpodobnost výskytu podnájemníků roste s věkem kolonie od 62 % u mladých kolonií přes 79 % u dospělých až po 83 % u kolonií opuštěných. Se stářím kolonie roste i počet podnájemníků. Zatímco v samotné pavučině byly zastiženy jen snovačky a pakřižáci, přímo v hnízdě byli zástupci devíti pavoučích čeledí, ale také mravenci, vosy, motýli, brouci, snovatky, švábi, roztoči, štírci i gekoni, strdimilové a drobní hlodavci. Podnájemníci z řad pavouků obvykle byli větší velikosti a v experimentech dokázali ulovit svého hostitele; zjevně se i bezostyšně přiživují na úlovcích (kleptoparazitismus). Starší kolonie mají větší vstupní otvory, umožňující vstup i větším pavoukům. Poklidný život v kolonii přináší stepníkům výhodu v množství získané kořisti, na druhou stranu láká nežádoucí podnájemníky. Relativně nízký věk kolonií (stepníci je opouštějí maximálně po roce, hlavním důvodem je výskyt plísní v hnízdech) může být i strategií proti nežádoucím podnájemníkům, kteří loví hostitele či mu ujídají jeho kořist.

Každopádně jsou sociálně žijící pavouci asi předlohou pro pavouky z Temného hvozdu (Hobit) či akromantule ze Zapovězeného lesa (Harry Potter). Nicméně svou agresivitou tyto mytické příšery spíše připomínají solitérně žijící druhy; ti opravdoví stepníci by zřejmě hrdiny fantasy filmů nechali bez povšimnutí vlézt do hnízda. To by však běžného diváka příliš nezaujalo.

Jani M. et al.: Journal of Arachnology, 2023, DOI: 10.1636/JoA-S-22-004

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Bedřich Moldan  |  4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...