Orientační smysl včel

Dostanete buzolu a k tomu informaci, pod jakým azimutem a jak daleko máte jít. Poslechnete a víceméně po přímce dojdete do zadaného místa. Teď si představte, že obdržíte stejný pokyn, ale někdo vás přesune do nového výchozího bodu, přičemž po dobu přesunu budete mít zavázané oči. Pozice cíle, do kterého máte dojít, zůstává nezměněná. Ocitnete-li se v neznámém prostředí, pak do cíle nejspíš netrefíte. Ve známém prostředí si však možná domyslíte, kam jste měli dorazit. Podobný experiment uspořádali v Německu se včelou medonosnou (Apis mellifera).¹⁾ Včely si v úlu předávají informace o nalezeném zdroji potravy pomocí včelího tance, série pohybů, která kóduje azimut a vzdálenost potravy od úlu (blíže Vesmír 102, 312, 2023/6). „Naverbované“ dělnice následně letí podle této „buzoly“ na určené místo, v jehož okolí začnou pátrat po potravě. Co se však stane se včelou, kterou odchytíme ve chvíli, kdy opouští úl, a v temné krabici ji přesuneme na nové místo?