i

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Žába jako opylovač?

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 306, 2023/6

Jihoamerická rosnička hranatá (Xenohyla truncata) aspiruje na prvního obojživelníka, u něhož byla prokázána významná role při opylování rostlin. Hnědavě zbarvená žába obývá vlhké pobřežní pralesy brazilského státu Rio de Janeiro. Je pozoruhodná už tím, že se živí převážně rostlinnou potravou. Většina žab loví bezobratlé živočichy, ale rosnička hranatá konzumuje plody, saje nektar z květů a pojídá jejich části. Podobný jídelníček je mezi žábami znám už jen u jihoasijského skokana šestiprstého (Euphlyctis hexadactylus). Za potravou se rosnička hranatá vydává v noci a přes den se ukrývá v broméliích. K rozmnožování se uchyluje do prohlubní sezonně vyplněných dešťovou vodou.

Jak uvádí studie brazilského týmu vedeného Carlosem Henriquem de-Oliveira-Nogueirou, žábě se při jejích výpravách za potravou zachytí na kůži na hřbetě pylová zrna a zvíře je pak přenáší z rostliny na rostlinu. To dělá z brazilských rosniček potenciální opylovače.

Autoři výzkumu pozorovali rosničky hranaté při přenosu pylu kosatce německého (Iris × germanica), který je v Brazílii zavlečeným druhem. Zřejmě ale můžou přispívat i k opylení původních druhů flóry, protože je vědci pozorovali i při sání nektaru z květů keřovité kordie druhu Cordia taguahyensis. Také příjem tekutin vysáváním je mezi žábami zcela unikátní dovedností. Pro žabky má konzumace nektaru velký význam, protože především v období páření vydávají hodně energie, kterou si snadno doplní právě nektarem bohatým na lehce stravitelné cukry.

Jaroslav Petr de-Oliveira-Nogueira C. H. et al.: Food Webs, 2023, DOI: 10.1016/j.fooweb.2023.e00281

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...