Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Žába jako opylovač?

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 306, 2023/6

Jihoamerická rosnička hranatá (Xenohyla truncata) aspiruje na prvního obojživelníka, u něhož byla prokázána významná role při opylování rostlin. Hnědavě zbarvená žába obývá vlhké pobřežní pralesy brazilského státu Rio de Janeiro. Je pozoruhodná už tím, že se živí převážně rostlinnou potravou. Většina žab loví bezobratlé živočichy, ale rosnička hranatá konzumuje plody, saje nektar z květů a pojídá jejich části. Podobný jídelníček je mezi žábami znám už jen u jihoasijského skokana šestiprstého (Euphlyctis hexadactylus). Za potravou se rosnička hranatá vydává v noci a přes den se ukrývá v broméliích. K rozmnožování se uchyluje do prohlubní sezonně vyplněných dešťovou vodou.

Jak uvádí studie brazilského týmu vedeného Carlosem Henriquem de-Oliveira-Nogueirou, žábě se při jejích výpravách za potravou zachytí na kůži na hřbetě pylová zrna a zvíře je pak přenáší z rostliny na rostlinu. To dělá z brazilských rosniček potenciální opylovače.

Autoři výzkumu pozorovali rosničky hranaté při přenosu pylu kosatce německého (Iris × germanica), který je v Brazílii zavlečeným druhem. Zřejmě ale můžou přispívat i k opylení původních druhů flóry, protože je vědci pozorovali i při sání nektaru z květů keřovité kordie druhu Cordia taguahyensis. Také příjem tekutin vysáváním je mezi žábami zcela unikátní dovedností. Pro žabky má konzumace nektaru velký význam, protože především v období páření vydávají hodně energie, kterou si snadno doplní právě nektarem bohatým na lehce stravitelné cukry.

Jaroslav Petr de-Oliveira-Nogueira C. H. et al.: Food Webs, 2023, DOI: 10.1016/j.fooweb.2023.e00281

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...