Aktuální číslo:

Atomový interferometr

| 29. 5. 2023

| Vesmír 102, 309, 2023/6

velikou motivací pro stavbu atomového interferometru je otázka, jaká je podstata temné hmoty. Mezi favority patří hypotetické velmi slabě interagující hmotné částice (WIMPs) a v poslední době získává přitažlivost také hypotéza ultralehké temné hmoty (ULDM).

Princip atomové interferometrie je podobný principu užitému v detektorech gravitačních vln, pouze místo interference světelných paprsků se měří interference (fázový rozdíl) dvou hmotných vln tvořených mrakem „studených atomů“. Laserové pulzy působí jako rozdělovače paprsků a jako zrcadla pro atomové de Broglieho hmotné vlny. A protože „studené“ atomy se pohybují velmi pomalu, interferometry s ramenem již o délce 10 metrů jsou nesmírně citlivé.

Šachta PX46 Velkého hadronového urychlovače LHC v CERN je dostatečně velká, aby byla ideálním místem pro atomový interferometr o délce ramene 100 metrů. Laboratoř CERN poskytuje navíc další potřebné zázemí.

Schéma navrhovaného atomového interferometru.

Alduini G. et al.: CERN–PBC Report-2023-002

Ke stažení

článek ve formátu pdf [1,83 MB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora