i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Atomový interferometr

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 309, 2023/6

velikou motivací pro stavbu atomového interferometru je otázka, jaká je podstata temné hmoty. Mezi favority patří hypotetické velmi slabě interagující hmotné částice (WIMPs) a v poslední době získává přitažlivost také hypotéza ultralehké temné hmoty (ULDM).

Princip atomové interferometrie je podobný principu užitému v detektorech gravitačních vln, pouze místo interference světelných paprsků se měří interference (fázový rozdíl) dvou hmotných vln tvořených mrakem „studených atomů“. Laserové pulzy působí jako rozdělovače paprsků a jako zrcadla pro atomové de Broglieho hmotné vlny. A protože „studené“ atomy se pohybují velmi pomalu, interferometry s ramenem již o délce 10 metrů jsou nesmírně citlivé.

Šachta PX46 Velkého hadronového urychlovače LHC v CERN je dostatečně velká, aby byla ideálním místem pro atomový interferometr o délce ramene 100 metrů. Laboratoř CERN poskytuje navíc další potřebné zázemí.

Alduini G. et al.: CERN–PBC Report-2023-002

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...