i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Mravenčí „mléko“

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 292, 2023/5

Kolonie sociálního hmyzu přes značný zájem badatelů z různých oborů stále poskytují prostor pro velké objevy. Odhalení, že mravenci produkují látku srovnávanou s mateřským mlékem savců, čekal ale asi málokdo. Podivuhodná tekutina možná přispěla k evoluci eusociality mravenců.

Lidé pozorují mravence tisíce let, více než sto let je studují moderními metodami, a stále nemohou říci, že by je znali. To opět potvrdili výzkumníci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, když na sklonku loňského roku přišli s překvapivým zjištěním, že mravenčí kukly vylučují nutričně bohatou tekutinu, která je nejen významným zdrojem potravy, ale tvoří i základ dosud neznámé sociální sítě. Jak je možné, že si její existence dodnes nikdo nevšiml?

Objev zveřejněný v časopise Nature1) ovšem nespadl týmu Orli Snirové a Daniela Kronauera jen tak do klína. Mravenčí společenství jsou komplikované samoorganizované celky, jejichž fungování závisí na typu a frekvenci interakcí jejich členů. Vzhledem k tomu, že ve hnízdě jsou jedinci v těsném kontaktu, je někdy těžké tyto interakce rozlišit a poznat, jak do nich vstupují jednotlivá vývojová stadia. Na neprozkoumanost tohoto tématu poukazují i Bert Hölldobler a Edward O. Wilson ve své knize The Ants (1990) a poznamenávají, že můžeme očekávat překvapivé objevy, které změní naše představy o uspořádání mravenčích kolonií.

To vše si autoři studie uvědomili a zaměřili se na kukly. Tato klidová stadia byla totiž do té doby považována za pasivní členy kolonie, jakési pro výzkum sociálního chování ne zrovna atraktivní čekatele na dospělost, a jejich role ve společenství nebyla příliš probádaná.

Tak trochu zvláštní mravenec

Za modelový druh zvolili mravence Ooceraea biroi z podčeledi Dorylinae, do níž patří mj. i ikoničtí legionářští mravenci siafu. Nenápadný, dva až tři milimetry dlouhý mraveneček O. biroi sice tak spektakulární lovecké výpravy nekoná, zato je velice schopný cestovatel. S lidskou činností se rozšířil v mnoha tropických a subtropických regionech.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Klára Bezděčková

RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D., (*1965) pracuje jako zooložka a vedoucí přírodovědného oddělení Muzea Vysočiny Jihlava. Specializuje se na myrmekologii.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....