Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Mravenčí „mléko“

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 292, 2023/5

Kolonie sociálního hmyzu přes značný zájem badatelů z různých oborů stále poskytují prostor pro velké objevy. Odhalení, že mravenci produkují látku srovnávanou s mateřským mlékem savců, čekal ale asi málokdo. Podivuhodná tekutina možná přispěla k evoluci eusociality mravenců.

Lidé pozorují mravence tisíce let, více než sto let je studují moderními metodami, a stále nemohou říci, že by je znali. To opět potvrdili výzkumníci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, když na sklonku loňského roku přišli s překvapivým zjištěním, že mravenčí kukly vylučují nutričně bohatou tekutinu, která je nejen významným zdrojem potravy, ale tvoří i základ dosud neznámé sociální sítě. Jak je možné, že si její existence dodnes nikdo nevšiml?

Objev zveřejněný v časopise Nature1) ovšem nespadl týmu Orli Snirové a Daniela Kronauera jen tak do klína. Mravenčí společenství jsou komplikované samoorganizované celky, jejichž fungování závisí na typu a frekvenci interakcí jejich členů. Vzhledem k tomu, že ve hnízdě jsou jedinci v těsném kontaktu, je někdy těžké tyto interakce rozlišit a poznat, jak do nich vstupují jednotlivá vývojová stadia. Na neprozkoumanost tohoto tématu poukazují i Bert Hölldobler a Edward O. Wilson ve své knize The Ants (1990) a poznamenávají, že můžeme očekávat překvapivé objevy, které změní naše představy o uspořádání mravenčích kolonií.

To vše si autoři studie uvědomili a zaměřili se na kukly. Tato klidová stadia byla totiž do té doby považována za pasivní členy kolonie, jakési pro výzkum sociálního chování ne zrovna atraktivní čekatele na dospělost, a jejich role ve společenství nebyla příliš probádaná.

Tak trochu zvláštní mravenec

Za modelový druh zvolili mravence Ooceraea biroi z podčeledi Dorylinae, do níž patří mj. i ikoničtí legionářští mravenci siafu. Nenápadný, dva až tři milimetry dlouhý mraveneček O. biroi sice tak spektakulární lovecké výpravy nekoná, zato je velice schopný cestovatel. S lidskou činností se rozšířil v mnoha tropických a subtropických regionech.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Klára Bezděčková

RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D., (*1965) pracuje jako zooložka a vedoucí přírodovědného oddělení Muzea Vysočiny Jihlava. Specializuje se na myrmekologii.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...