i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Solární reaktor zpracovává oxid uhličitý a odpadní plasty

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 186, 2023/4

Skleníkové plyny a plastový odpad představují dva z nejvýznamnějších environmentálních problémů dnešní doby. Co Snímek Profimedia je zkusit řešit současně? Právě o to se snaží tým britské University of Cambridge, který vyvinul nový typ reaktoru, v němž dochází k přeměně oxidu uhličitého a použitých plastových lahví na užitečné materiály. Zdrojem energie pro tento reaktor je přitom pouze sluneční záření.

Reaktor, který vytvořil Motiar Rahaman a jeho spolupracovníci, tvoří dvě oddělené komory, jedna pro oxid uhličitý, druhá pro plasty. Každá z komor je vybavena jednotkou pro získávání energie ze slunečního záření, která je založená na perovskitovém materiálu. Ten je slibný i pro vývoj pokročilých solárních článků, ale v tomto případě posílá energii katalyzátoru, který zajišťuje hladký průběh chemických reakcí. Reaktor přitom může být vybavený různými katalyzátory, podle zvoleného finálního produktu reaktoru.

Jak říká Rahaman, konverze oxidu uhličitého obvykle vyžaduje značné množství energie. V jejich fotochemickém systému ale stačí na reaktor posvítit a hned se rozběhne přeměna zmíněných „nežádoucích“ látek na něco přínosného.

Badatelé nový reaktor prověřili v experimentech. Potvrdili, že funguje, jak má, při pokojové teplotě a tlaku a vystačí si se slunečním zářením. Reaktor měl k dispozici katalyzátor ze slitiny mědi a paladia, který umožňuje přeměnu použitých plastových PET lahví na kyselinu glykolovou, běžnou surovinu v kosmetickém průmyslu.

Oxid uhličitý byl v reaktoru přeměňován na oxid uhelnatý při využití katalyzátoru ze sloučeniny kobaltu, na syntetický plyn (směs vodíku a oxidu uhelnatého) díky katalyzátoru ze slitiny mědi a india, a také na formiát s využitím enzymu formiát dehydrogenázy. Experimenty rovněž ukázaly, že reaktor pracuje velmi efektivně, až stokrát efektivněji v porovnání s jinými systémy solární katalýzy. Vývoj reaktoru pokračuje, jeho tvůrci by s ním rádi vyráběli i produkty se složitějšími molekulami.

Bhattacharjee S. et al.: Nat. Synth., 2023, DOI: 10.1038/s44160-022-00196-0

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...