Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Myši s parohy

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 186, 2023/4

Jára Cimrman údajně vyšlechtil tzv. univerzálního ptakopyska, který se vyznačoval skvělou schopností regenerace. Ač pro jiné obratlovce, např. axolotla (Ambystoma) či rybu dánio (Danio), není regenerace končetin problém, savec, který se těší, až mu narostou nové nožičky po amputaci, existuje pouze na divadelních prknech. Známe však savce, kteří si každoročně nechají extrémně rychle vyrůst nové kosti, jen aby je po pár měsících odhodili. Řeč je o jelenech a jejich příbuzných. Biology z Číny zajímalo [1], co z buněk parohu dělá takové regenerační přeborníky. Podívali se proto na aktivitu genů jednotlivých buněk z parohu jelena siky (Cervus nippon) v různých fázích růstu. Analyzovali aktivitu genů ve více než 70 tisících buněk a následně testovali regenerační potenciál kmenových buněk parohu.

Součástí analýz byly i pokusy s transplantací buněk do jiných živočichů. Cílem bylo odhalit, jakou roli hrají různé buněčné typy v regeneraci a jestli mohou fungovat i v jiných savcích. Fungují překvapivě dobře; masa buněk z regenerujícího parohu transplantovaná na čelo myší se do měsíce a půl rozrostla a vytvořila základ malého parůžku z chrupavky a kosti.

Podobné pokusy byly již v minulosti provedeny s myšmi a štěpy z parohu jelena evropského (Cervus elaphus). [2] V novém článku autory zajímalo zejména to, které buňky budou schopny myší parůžek vytvořit a zda tyto buňky jen organizují okolní buňky, nebo zda samy tvoří paroh. Druhá možnost se ukázala jako správná.

Experimenty s buněčnými kulturami odvozenými z parohu zase ukázaly, že některé buňky umějí opravit poškozené kosti v králíkovi, přičemž jelení buňky účinkují lépe než v současnosti používané kmenové buňky. Pokud se vyřeší veškerá rizika a etické otázky ohledně jeleních buněk, mohly by tyto pomoci v medicíně s regenerací chrupavky či kostí při léčbě některých zlomenin či osteoporózy. Kromě toho nám znalost, které geny jsou v parohu zapnuté a které vypnuté, může ukázat, jak „přeprogramovat“ lidské buňky, aby získaly podobné regenerační schopnosti.

Literatura

[1] Qin T. et al.: Science, 2023, DOI: 10.1126/science.add0488

[2] Li C., Harris A. J., Suttie J. M.: Journal of Experimental Zoology, 2001, DOI: 10.1002/jez.1032

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...