i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Myši s parohy

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 186, 2023/4

Jára Cimrman údajně vyšlechtil tzv. univerzálního ptakopyska, který se vyznačoval skvělou schopností regenerace. Ač pro jiné obratlovce, např. axolotla (Ambystoma) či rybu dánio (Danio), není regenerace končetin problém, savec, který se těší, až mu narostou nové nožičky po amputaci, existuje pouze na divadelních prknech. Známe však savce, kteří si každoročně nechají extrémně rychle vyrůst nové kosti, jen aby je po pár měsících odhodili. Řeč je o jelenech a jejich příbuzných. Biology z Číny zajímalo [1], co z buněk parohu dělá takové regenerační přeborníky. Podívali se proto na aktivitu genů jednotlivých buněk z parohu jelena siky (Cervus nippon) v různých fázích růstu. Analyzovali aktivitu genů ve více než 70 tisících buněk a následně testovali regenerační potenciál kmenových buněk parohu.

Součástí analýz byly i pokusy s transplantací buněk do jiných živočichů. Cílem bylo odhalit, jakou roli hrají různé buněčné typy v regeneraci a jestli mohou fungovat i v jiných savcích. Fungují překvapivě dobře; masa buněk z regenerujícího parohu transplantovaná na čelo myší se do měsíce a půl rozrostla a vytvořila základ malého parůžku z chrupavky a kosti.

Podobné pokusy byly již v minulosti provedeny s myšmi a štěpy z parohu jelena evropského (Cervus elaphus). [2] V novém článku autory zajímalo zejména to, které buňky budou schopny myší parůžek vytvořit a zda tyto buňky jen organizují okolní buňky, nebo zda samy tvoří paroh. Druhá možnost se ukázala jako správná.

Experimenty s buněčnými kulturami odvozenými z parohu zase ukázaly, že některé buňky umějí opravit poškozené kosti v králíkovi, přičemž jelení buňky účinkují lépe než v současnosti používané kmenové buňky. Pokud se vyřeší veškerá rizika a etické otázky ohledně jeleních buněk, mohly by tyto pomoci v medicíně s regenerací chrupavky či kostí při léčbě některých zlomenin či osteoporózy. Kromě toho nám znalost, které geny jsou v parohu zapnuté a které vypnuté, může ukázat, jak „přeprogramovat“ lidské buňky, aby získaly podobné regenerační schopnosti.

Literatura

[1] Qin T. et al.: Science, 2023, DOI: 10.1126/science.add0488

[2] Li C., Harris A. J., Suttie J. M.: Journal of Experimental Zoology, 2001, DOI: 10.1002/jez.1032

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.