mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Kroupové dělo

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 235, 2023/4

1903: Konference rokující o střelbě proti bouřce a kroupám konána od 21. do 24. července 1902 z podnětu с. k. ministerstva orby ve Štýrském Hradci. Pozváno bylo k ní 58 fysiků, meteorologův a zemědělců z říše naší, Ruska, Srbska, Francie, Itálie a Německa. Oproti příznivým posudkům podobných porad v Casale-Montferratu (1899), v Padově (1900), Novaře a Lyoně (1901) rozhodla konference velikou většinou hlasů, že účinek střelby na mraky, aby zahnáno bylo krupobití, jest pochybným, ale že další pokusy jsou přece žádoucími. Radí pokusným stanicím státem zřízeným aneb podporovaným: 1. Při střelbě proti kroupám má náboj obsahovati nejméně 180 g prachu nebo poměrné množství jiné výbušné látky. Nálevka na jícen děla nasazená má býti 4 m vysoká. 2. Plocha, na níž úřední pokusy se dějí, má býti souvislá a obsahovati aspoň 3000 ha. 3. Největší vzdálenost jednotlivých stanic pokusné oblasti má činiti dle potřeby 600 m až 1000 m. 4. O zkušenostech týkajících se bouřky a krupobití, jakož i o výsledku střelby proti kroupám má býti co možno přesná zpráva dávána. Castelfranco-Veneto doporučuje se v této příčině jako vzorná pokusná stanice. Vydání na potřebné přístroje činí průměrně na 1 ha 2 K[orun] 15 h[aléřů], tedy obnos celkem nepatrný.

Krs. (Vesmír 32, 155, 1903/13)

2023: Tato zpráva pěkně ilustruje, jak funguje obchod s nadějí.

V době, kdy Vesmír psal o konferenci ve Štýrském Hradci, svět s nadějí vstoupil do nového století. Rozmáhala se kinematografie, člověk začal dobývat oblaka letouny těžšími než vzduch, sílilo povědomí, že věda a technika zvládnou takřka každou výzvu a přinesou nepoznaný blahobyt. Průmysl razantně vstoupil i do zemědělství, které ještě začátkem 19. století zaměstnávalo přes 75 % veškeré pracovní síly, a zvýšil jeho efektivitu. Proto už kolem roku 1900 v průmyslově vyspělejších zemích (jako jsou Evropa, USA, Kanada atd.) klesl počet pracujících v zemědělství pod 60 %. Vzhledem k tomu, že na výnosy odvětví měly zdaleka největší vliv klimatické či meteorologické jevy, existovala velká poptávka po metodách snižujících rizika neúrody. Tak se na přelomu století zrodil velký byznys s prodejem přístrojů na předcházení ničivým krupobitím střelbou do mraků.

Technologií bylo několik. Francouz M. Vidal prosazoval střelbu s použitím raket a bomb speciálně upravených ohňostrojů, což se ukázalo být nejen pracné a nebezpečné, ale také drahé. Lepší pověst získala tzv. kroupová děla. Šlo o několikametrové úzké plechové kornouty, namířené zpravidla kolmo vzhůru, kam obsluha odpálením nálože zamířila tlakovou vlnu výstřelu. Výrobci slibovali, že exploze zasáhnou bouřková mračna ve fázi zrodu krup a změní je maximálně na sněžení či jen déšť. Největším dělem na tehdejším trhu byl kanón poprvé představený roku 1900 na konferenci v italské Padově. Devět metrů dlouhý kornout měl i s lafetou hmotnost devět tun a mohl mířit kterýmkoliv směrem, což byla na svou dobu výjimka.

Roku 1900 existovalo jen na evropském trhu nejméně 60 různých modelů kroupových děl a majitelé továren se předháněli v přesvědčování sedláků, aby pro ochranu drahocenné úrody proti nepřízni osudu něco aktivně dělali. Díky módní vlně tak roku 1901 Francouz M. Guinand zorganizoval ochranu 22 900 hektarů vinic, do níž nasadil 834 děl, ovládaných 39 kanonýry. Guinand výsledek označoval za famózní, jiní ale pochybovali.

Potíž byla v tom, že tři Vesmírem zmiňované konference, které předcházely tu ve Štýrském Hradci, výrobci pojali jako obchodní veletrh a na náměstích pořádali předváděcí akce svých přístrojů, což podporovalo zájem. Konference ve Štýrském Hradci proto obchodní účast nepřipustila a dala přednost vědě. Ukázalo se, že pro tvrzení o účinnosti kroupových děl není dost odborných důkazů. V následujících dvou letech (1903 a 1904) uspořádali vědci v italském Castelfranco Venetu a rakouském Windisch-Feistritzu (dnešní Slovenské Bistrici ve Slovinsku) experimenty na ověření funkčnosti metody. Navzdory slušnému arzenálu 222 děl se krupobití stoprocentně zastavit nepodařilo, což na čas vedlo k útlumu zájmu o tuto metodu. A dlužno říci, že vědecké důkazy pro účinnost této metody neexistují dodnes.1) Mimo jiné není ani jasné, proč by měla fungovat zvuková vlna pozemních děl na zastavení krup, když kroupy občas vznikají i za přítomnosti mnohem hlasitějšího jevu, jakým je zvukový třesk následující po úderu blesku – hrom.

Propagátoři lidské schopnosti ovlivňovat počasí se nevzdali. Poté, co se někteří vědci začali domnívat, že krupobití způsobuje statická elektřina, vznikly plány, jak ničivé záplavě ledových krup zabránit v devastujícím dílu instalací hromosvodů poblíž chráněných zemědělských polností.

Vynechme vojenské pokusy (většinou neúspěšné) s ovlivněním počasí ve prospěch vlastních taktických plánů, které se vinou celým 20. stoletím, a řekněme, že byznys s kroupovými děly nezanikl. Vrátil se nejméně v sedmdesátých letech (např. i v tehdejším Československu se v letech 1973–1976 experimentovalo se střelbou proti kroupám) a s cenami za kroupová děla, za které by se nemuseli stydět ani výrobci luxusnějších automobilů; hodnota jediného zařízení mohla dosáhnout i několika desítek tisíc dolarů. Moderní zařízení tohoto druhu jsou opět ocelové kornouty, v luxusním provedení je však může řídit počítač napojený na dopplerovský radar, který v atmosféře detekuje podmínky vhodné k tvorbě krup. Takový systém si krom zemědělců, strachujících se o svou úrodu, koupila např. automobilka Nissan, aby zabránila poškození nově vyrobených vozů na ploše 567 000 m2. Pro firmu prý není důkazem teorie, zda systém funguje, ale praxe, tedy zda jsou uskladněná vozidla během krupobití v oblasti poškozena, nebo ne.

Většina majitelů kroupových děl v poslední době čelí stížnostem sousedů na nadměrný hluk a restrikcím orgánů, chránících životní prostředí. Vždyť acetylen-vzduchovou směsí odpalovaná děla v době blížící se bouřky spouštějí třaskavou zvukovou kanonádu v intervalu jedné až deseti sekund.

Vědecké důkazy, že střelba proti kroupám skutečně funguje, stále nemáme; jistotu, že lidstvo snahu ovládat počasí dosud nevzdalo, ano. Jejím důkazem budiž zákaz veškerého vojenského nebo nepřátelského použití technik měnících životní prostředí, který v roce 1977 vydala Organizace spojených národů. Pokud bude globální změna klimatu pokračovat a v některých částech světa vědci přijdou na to, jak záměrně vyvolat déšť,2) jak bude lidstvo řešit možné mezinárodní spory o „ukradené mraky“? Snad dalším obchodem s nadějí, tentokrát na přivolání vláhy? 

Poznámky

1) Wieringa J. a Holleman I.: If cannons cannot fight hail, what else? Meteorologische Zeitschrift 15, 659–669, 2006/6, DOI: 10.1127/0941- 2948/2006/0147.

2) Během letních olympijských her v Pekingu v roce 2008 čínská vláda investovala do ovlivnění počasí v okolí místa konání her. Používaly se rakety, které měly vyvolat déšť v jiných částech Číny a udržet v Pekingu dobré počasí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Meteorologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...