Jak se daří transplantovanému orgánu?

Molekulární mikroskop sleduje genovou expresi v transplantované tkáni a pomáhá odhalit riziko odhojení transplantovaného orgánu.

Transplantace je nejlepší způsob léčby pacientů s nevratným selháním orgánů. Nejčastěji se jedná o transplantaci ledvin, dále pak o transplantace jater, srdce, plic nebo slinivky. Česká republika zaujímá v transplantační medicíně přední místo. V roce 2021 lékaři v České republice transplantovali 432 ledvin, 185 jater, 45 srdcí, 52 plic a 39 slinivek.

Při transplantaci tkáně od geneticky odlišného jedince vyvolávají alloantigeny dárce imunitní odpověď příjemce a dochází k odhojování (tzv. rejekci). Nicméně díky moderní imunosupresivní léčbě k tomu dochází jen u zhruba 10–15 % transplantovaných pacientů. Podle období po transplantaci, ve kterém se objevuje, rozlišujeme rejekci akutní (v prvních 3–6 měsících po transplantaci) a chronickou, která se vyvíjí v průběhu několika měsíců až let po transplantaci. Akutní rejekci lze zvládnout pomocí správně zvolené antirejekční léčby. Nesprávně léčená či nerozpoznaná akutní rejekce ale může vést k rozvoji chronické rejekce. Na tu zatím spolehlivá léčba neexistuje, a tak vede k progresi fibrózy a k postupnému selhávání transplantovaného orgánu. Z pohledu patofyziologie rozlišujeme rejekci zprostředkovanou T-buňkami, protilátkami a smíšenou. Podle typu rejekce pak lékař volí léčbu.

Molekulární mikroskop

Prevence selhání štěpu u všech orgánů spočívá v přesné diagnostice možných příčin zhoršování funkce štěpu a jejich adekvátní léčbě. Za tímto účelem jsou prováděny biopsie transplantovaného orgánu, a to buď při zhoršení jeho funkce, nebo tzv. protokolární, které mají za úkol odhalit počínající rejekci. Standardně jsou bioptické vzorky vyhodnocovány zkušeným patologem. Nicméně míra shody mezi jednotlivými patology [1] dosahuje zřídka 80 %, a v případě nejasných diagnóz je to ještě méně. Tým profesora Hallorana z univerzity v Albertě proto vyvinul metodu tzv. molekulárního mikroskopu (MMDx, Molecular Microscope Diagnostic System), která zpřesňuje histologickou a klinickou diagnózu [2–5]. Vyšetření touto metodou je dostupné od roku 2019 pouze v USA prostřednictvím Kashi Lab¹⁾ a od srpna 2022 také v laboratoři molekulární medicíny IKEM.²⁾