i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Jak se daří transplantovanému orgánu?

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 212, 2023/4

Molekulární mikroskop sleduje genovou expresi v transplantované tkáni a pomáhá odhalit riziko odhojení transplantovaného orgánu.

Transplantace je nejlepší způsob léčby pacientů s nevratným selháním orgánů. Nejčastěji se jedná o transplantaci ledvin, dále pak o transplantace jater, srdce, plic nebo slinivky. Česká republika zaujímá v transplantační medicíně přední místo. V roce 2021 lékaři v České republice transplantovali 432 ledvin, 185 jater, 45 srdcí, 52 plic a 39 slinivek.

Při transplantaci tkáně od geneticky odlišného jedince vyvolávají alloantigeny dárce imunitní odpověď příjemce a dochází k odhojování (tzv. rejekci). Nicméně díky moderní imunosupresivní léčbě k tomu dochází jen u zhruba 10–15 % transplantovaných pacientů. Podle období po transplantaci, ve kterém se objevuje, rozlišujeme rejekci akutní (v prvních 3–6 měsících po transplantaci) a chronickou, která se vyvíjí v průběhu několika měsíců až let po transplantaci. Akutní rejekci lze zvládnout pomocí správně zvolené antirejekční léčby. Nesprávně léčená či nerozpoznaná akutní rejekce ale může vést k rozvoji chronické rejekce. Na tu zatím spolehlivá léčba neexistuje, a tak vede k progresi fibrózy a k postupnému selhávání transplantovaného orgánu. Z pohledu patofyziologie rozlišujeme rejekci zprostředkovanou T-buňkami, protilátkami a smíšenou. Podle typu rejekce pak lékař volí léčbu.

Molekulární mikroskop

Prevence selhání štěpu u všech orgánů spočívá v přesné diagnostice možných příčin zhoršování funkce štěpu a jejich adekvátní léčbě. Za tímto účelem jsou prováděny biopsie transplantovaného orgánu, a to buď při zhoršení jeho funkce, nebo tzv. protokolární, které mají za úkol odhalit počínající rejekci. Standardně jsou bioptické vzorky vyhodnocovány zkušeným patologem. Nicméně míra shody mezi jednotlivými patology [1] dosahuje zřídka 80 %, a v případě nejasných diagnóz je to ještě méně. Tým profesora Hallorana z univerzity v Albertě proto vyvinul metodu tzv. molekulárního mikroskopu (MMDx, Molecular Microscope Diagnostic System), která zpřesňuje histologickou a klinickou diagnózu [2–5]. Vyšetření touto metodou je dostupné od roku 2019 pouze v USA prostřednictvím Kashi Lab1) a od srpna 2022 také v laboratoři molekulární medicíny IKEM.2)

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Náhrady orgánů

O autorovi

Petra Hrubá

Doc. Mgr. Petra Hrubá, Ph.D., (*1970) vystudovala fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK. Je docentkou v oboru biochemie 1. lékařské fakulty UK. Od roku 2011 pracuje v Transplantační laboratoři IKEM, kde se zabývá biomarkery odhojování transplantovaných orgánů. Je členkou Společnosti pro orgánové transplantace a České nefrologické společnosti.
Hrubá Petra

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...