Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Che Ťien‑kchuejovo chování vzbuzuje obavy

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 191, 2023/4

Když čínský biolog Che Ťien-kchuej (v anglické transkripci He Jiankui) v listopadu 2018 oznámil, že jeho tým editoval genom tří děvčátek a údajně jim zajistil odolnost vůči viru HIV1, vypukl skandál. Mezinárodní vědecká komunita se shoduje, že technologie CRISPR-Cas9 je pro využití k editaci lidské zárodečné linie zatím příliš riskantní. Čína pod mezinárodním tlakem Ťien-kchuejovo počínání odsoudila – a to doslova; vědec strávil tři roky ve vězení.

Che Ťien-kchuej nyní pobouřil kolegy z oboru znovu. Na únorové bioetické konferenci organizované Univerzitou v Kentu vystoupil s online příspěvkem, v němž představil své budoucí plány. V Pekingu založil nezávislou výzkumnou laboratoř zaměřenou na vývoj cenově dostupné léčby dědičných onemocnění, jako je Duchennova svalová dystrofie (DMD). Na výzkum prý bude dohlížet mezinárodní etická komise. Na četné otázky týkající se jeho neetického počínání z roku 2018 však odmítl jakkoli odpovědět. Zúčastnění vědci se podle časopisu Nature shodli, že čínský biolog nepřišel diskutovat, ale udělat si reklamu. Neprokázal ochotu (a možná ani schopnost?) vzít v úvahu společenské a etické souvislosti svého výzkumu.

Jen o několik dní později se v Londýně uskutečnil 3. mezinárodní summit o editaci lidského genomu. Čína před ním sice představila nové regulace výzkumu, které by podle ní měly opakování skandálu zabránit, ale světoví odborníci vyjadřují vážné pochybnosti. Regulace se mimo jiné netýkají nevládního výzkumu ve firmách či nadacích, tedy ani toho, který plánuje Che Ťien-kchuej. Čína navíc zatvrzele mlčí o osudu dívek narozených v roce 2018. Nevíme, zda se editace podařila, zda nemá vedlejší účinky, ani zda jsou dívky vůbec naživu. „Čínští delegáti hodně mluvili o tom, co země udělala po experimentu, ale neřekli nic o tom, co se dělo předtím. [...] Pokusil jsem se jich zeptat na ty dívky, ale můj dotaz nepřijali a odešli bez odpovědi,“ cituje španělský deník El País Lluise Montoliua z Národního centra pro biotechnologie.

Mallapaty S.: Nature, 2023, DOI: 10.1038/d41586-023-00382-w; Domínguez N.: El País, 9. března 2023

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Genetika
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.