Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Che Ťien‑kchuejovo chování vzbuzuje obavy

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 191, 2023/4

Když čínský biolog Che Ťien-kchuej (v anglické transkripci He Jiankui) v listopadu 2018 oznámil, že jeho tým editoval genom tří děvčátek a údajně jim zajistil odolnost vůči viru HIV1, vypukl skandál. Mezinárodní vědecká komunita se shoduje, že technologie CRISPR-Cas9 je pro využití k editaci lidské zárodečné linie zatím příliš riskantní. Čína pod mezinárodním tlakem Ťien-kchuejovo počínání odsoudila – a to doslova; vědec strávil tři roky ve vězení.

Che Ťien-kchuej nyní pobouřil kolegy z oboru znovu. Na únorové bioetické konferenci organizované Univerzitou v Kentu vystoupil s online příspěvkem, v němž představil své budoucí plány. V Pekingu založil nezávislou výzkumnou laboratoř zaměřenou na vývoj cenově dostupné léčby dědičných onemocnění, jako je Duchennova svalová dystrofie (DMD). Na výzkum prý bude dohlížet mezinárodní etická komise. Na četné otázky týkající se jeho neetického počínání z roku 2018 však odmítl jakkoli odpovědět. Zúčastnění vědci se podle časopisu Nature shodli, že čínský biolog nepřišel diskutovat, ale udělat si reklamu. Neprokázal ochotu (a možná ani schopnost?) vzít v úvahu společenské a etické souvislosti svého výzkumu.

Jen o několik dní později se v Londýně uskutečnil 3. mezinárodní summit o editaci lidského genomu. Čína před ním sice představila nové regulace výzkumu, které by podle ní měly opakování skandálu zabránit, ale světoví odborníci vyjadřují vážné pochybnosti. Regulace se mimo jiné netýkají nevládního výzkumu ve firmách či nadacích, tedy ani toho, který plánuje Che Ťien-kchuej. Čína navíc zatvrzele mlčí o osudu dívek narozených v roce 2018. Nevíme, zda se editace podařila, zda nemá vedlejší účinky, ani zda jsou dívky vůbec naživu. „Čínští delegáti hodně mluvili o tom, co země udělala po experimentu, ale neřekli nic o tom, co se dělo předtím. [...] Pokusil jsem se jich zeptat na ty dívky, ale můj dotaz nepřijali a odešli bez odpovědi,“ cituje španělský deník El País Lluise Montoliua z Národního centra pro biotechnologie.

Mallapaty S.: Nature, 2023, DOI: 10.1038/d41586-023-00382-w; Domínguez N.: El País, 9. března 2023

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Genetika
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...