i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Smrkáním proti vedru

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 126, 2023/3

Když je nám teplo, začneme se potit. Když je teplo psovi, vyplázne jazyk a mělce dýchá (tzv. polypnoe). Odpar vody z vlhkého povrchu těla umožňuje odvést přebytečné teplo do okolního prostředí. Taktik, jak na to, je ale více. Klokani kromě pocení a polypnoe využívají odparu slin nanesených na dobře prokrvené části horních končetin. Čápi, kondoři a lachtani si zase pro ochlazení močí na nohy, resp. ploutve. Ježury nic takového nedělají, a tak jsme jejich schopnosti regulace teploty až dosud považovali za nevalné. To je ale minulostí.

Laboratorní data vedla k domněnce, že ježury nepřežijí teplotu okolního vzduchu přesahující 35 °C. Volně žijící ježury se však před vedrem ukrývají do vykotlaných klád, kde teplota vzduchu dosahuje i 40 °C, a přesto žijí vesele dál. V nové studii se proto fyziologové zaměřili na sledování ježur australských (Tachyglossus aculeatus) přímo ve volné přírodě s pomocí termokamer.

Snímkování, které trvalo celý rok, pomohlo popsat roli ježuřích bodlin a specializovaných míst na kůži v regulaci výdeje tepla, to však samo o sobě k vysvětlení termoregulace těchto savců nestačí. Tehdy se do popředí zájmu badatelů dostalo jedno místo na ježuřím těle, které bylo na záběrech z termokamery nápadně chladné: špička čumáku. Podobně jako ptakopyskové mají ježury schopnost vnímat změny elektrického pole. Příslušné elektroreceptory mají na čumáku a musí je udržovat vlhké, čehož lze využít i k chlazení. A opravdu, ježury při vyšších teplotách z nozder vyfukují bubliny hlenu, které si následně nechají rozprsknout o silně prokrvený čumák. Odparem ochlazená krev pak proudí zpět do těla, podobně jako je tomu u výše jmenovaných zvířat. Samotný mechanismus chlazení tedy unikátní není, ježury jsou však jediná zvířata, která se chladí pomocí nudlí z nosu.

Cooper C. a Withers P.: Biology Letters, 2023, DOI: 10.1098/rsbl.2022.0495

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...