Diamantový open access: budoucnost vědeckého publikování?

Příběh obecnělingvistického časopisu Glossa: a journal of general linguistics ukazuje, že zatím nepříliš rozšířený systém diamantového open access publikování je životaschopný a že periodika fungující v tomto režimu se mohou dostat na špici ve svém oboru během několika let.

Glossa vznikla v roce 2016 „útěkem“ od Elsevieru a za sedm let činnosti se vypracovala na absolutní špičku svého oboru – podle metriky Google Scholar zveřejněné v červenci 2023 se jedná o šestý nejvlivnější časopis v oboru Language & Linguistics. Jen pro srovnání: databáze Scopus ve své kategorii Linguistics & Language eviduje přes tisíc titulů; Google Scholar počet časopisů zařazených do kategorie Language & Linguistics nezveřejňuje.

Co je diamantový open access ?

Než se ponoříme do příběhu Glossy, bude dobré stručně osvětlit, co vlastně onen diamantový open access je. Jde o publikační režim, v němž jsou vědecké publikace zdarma nejen pro čtenáře, nýbrž i pro autora. Zatímco v dobře známém režimu zlatého open access podléhá publikace jednoho článku poplatkům v řádu tisíců eur, které jdou na vrub autora, resp. společnosti financující jeho výzkum (zpravidla tedy grantové agentury), u diamantového open access poplatek pro autora odpadá zcela, případně je dobrovolný, závislý na možnostech autora a v každém případě výrazně nižší (v řádu stovek eur na článek).

Kresba Ivan Steiger

Diamantový open access je možný díky iniciativám, jako je Open Library of Humanities. Toto nakladatelství, působící od roku 2015, vytvořilo mezinárodní konsorcium knihoven (jde cca o 350 institucí) pravidelně přispívajících do fondu, z nějž jsou posléze financovány časopisy v režimu diamantového open access. Zatímco pro knihovny jsou poplatky do fondu spíše symbolické (jde o částky mezi jedním až dvěma tisíci eur za rok), Open Library of Humanities z nich podporuje činnost asi třicítky odborných časopisů, mezi nimi právě i zmiňovanou Glossu.

Fakt, že publikační proces je výrazně levnější, než se nám snaží vnutit komerční publikační domy, je dobře známá věc. Např. neblaze proslulý Elsevier, čelící už deset let akademickému bojkotu, pravidelně vykazuje více než třetinovou marži – v roce 2022 šlo v absolutních číslech o cca 1,2 miliardy eur. Třetina peněz vydaných z veřejných zdrojů na publikaci veřejně podpořeného výzkumu se tak ztrácí v „útrobách“ nadnárodního gigantu.

Konečně bych rád zmínil, že diamantový open access má potenciál nabourat princip predátorského publikování. Predátoři zpravidla těží z popularity zlatého open access, tedy z toho, že autoři (resp. jejich chlebodárci) jsou zvyklí a ochotní zaplatit vysoké publikační poplatky. Zvyknou-li si autoři na to, že mohou publikovat zdarma – i při zachování kvality – pak predátorům „vyschne rybník“.

Časopis Glossa: Jak to začalo

Prehistorie Glossy se datuje do doby po roce 2010. V té době se Johan Rooryck, dlouholetý šéfredaktor tehdy prestižního časopisu Lingua s tradicí sahající do čtyřicátých let 20. století, potýkal s rostoucím nátlakem ze strany nakladatele – společnosti Elsevier. Jak zmiňuje v rozhovoru pro podcast Open Science Talk ze září 2022, Elsevier na něj tehdy tlačil, aby mezi editory přizval lingvisty z Číny. Ekonomický zájem – Čína byla výrazně rostoucím zdrojem zisků Elsevieru – tak začínal zasahovat do oblasti, která byla donedávna pod výhradní editorskou kontrolou. V důsledku akademického bojkotu Elsevieru, iniciovaného v roce 2012, bylo navíc stále náročnější nacházet recenzenty pro peer-review. Johan Rooryck tehdy navrhl Elsevieru přechod do férového a na reálných nákladech založeného open access režimu. Návrh byl zamítnut. Rooryck a jeho tým tak v roce 2015 z vedení časopisu Lingua hromadně odstoupili a začali připravovat nový projekt. Časopis Glossa spatřil světlo světa v lednu 2016.

Vzestup Glossy a pád Linguy

Editorský exodus z Linguy byl v řádu měsíců následován autory a recenzenty. V prvním roce své existence Glossa publikovala 51 článků, zhruba polovinu produkce Linguy. V roce 2017 v ní vyšlo přes 100 prací a v následujících letech se počet publikovaných článků ustálil na cca 130 za rok. Je dobré podotknout, že u obecnělingvistického časopisu jde o úctyhodné číslo; srovnatelné a podobně vlivné časopisy, jako např. Language (Linguistic Society of America) či Natural Language & Linguistic Theory (Springer), vydávají okolo padesáti článků ročně.

Glossa těží z široké podpory nejen autorské, ale i recenzentské a editorské. Dbá na vysokou kvalitu double-blind peer-review, současně udržuje produktivní systém tzv. „zvláštních kolekcí“ (special collection, obdoba konceptu special issue) – tematických vydání časopisu zaštítěných hostujícími editory. Návrhy na tyto zvláštní kolekce samy procházejí striktním recenzním řízením. Jakožto editor dvou zvláštních kolekcí u Glossy mohu potvrdit, že zařazení kolekce není samozřejmostí a že články v těchto kolekcích procházejí standardním recenzním řízením, které je navíc v případě potřeby podporováno centrálním redakčním týmem. Na metrikách Google Scholar, které na vývojové tendence reagují obzvláště pružně, bylo možné sledovat vzestup časopisu Glossa – a analogický propad časopisu Lingua – od roku 2021. Tehdy se Glossa poprvé dostala do žebříčku prvních dvaceti nejvlivnějších časopisů; Lingua byla v té době o tři příčky výše, ale její impakt byl už jen historický – valná většina jejího vlivu plynula z citací článků, které v ní vyšly v roce 2016 pod vedením původního editorského týmu. Zatímco aktuálně je Glossa šestým nejvlivnějším lingvistickým časopisem, Lingua se v první dvacítce již neobjevuje.

Zdroj inspirace

Příběh časopisů Glossa a Lingua názorně ukazuje, že vliv časopisu není podmíněn zázemím tradičního a prestižního komerčního nakladatelství. Je determinován především respektovaným editorským týmem a odbornou komunitou, která časopis uzná za hodný následování. Obecnělingvistická komunita v tomto ohledu těží z toho, že je relativně malá, přehledná a ve výsledku i soudržná. V režimu diamantového open access tak dnes již funguje nemalé množství respektovaných lingvistických časopisů, např. průkopnický Semantics & Pragmatics (již od roku 2007), Laboratory Phonology, Isogloss: Open Journal of Romance Linguistics či nedávno vzniklá mladší „sestra“ Glossy, totiž Glossa: Psycholinguistics. Za zmínku stojí také unikátní projekt berlínského knižního nakladatelství Language Science Press, které za necelých deset let své existence vydalo v režimu diamantového open access 240 recenzovaných knižních titulů.

Glossa a jí podobné projekty mají potenciál inspirovat následovníky z jiných oborů. Jasně se ukazuje, že vysokou kvalitu a vědecký impakt lze zachovat – ne-li zvýšit – s výrazně menšími náklady, než jaké nám vnucují komerční nakladatelství. Diamantový open access proto má své důležité místo v probíhajícím přechodu k férovějšímu a udržitelnějšímu modelu vědeckého publikování.