i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Ohnuté světlo

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 538, 2023/10

Ve čtvrtek 30. října 1919 dostává londýnská redakce časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society A text článku, který brzy udělá z Alberta Einsteina nejobdivovanějšího vědce 20. století. Trojice astronomů F. W. Dyson, A. S. Eddington a C. Davidson v něm potvrdila, že na snímcích z květnového zatmění roku 1919 (obr. 1) pozorovali posuv obrazu hvězd v blízkosti Slunce, přesně v souladu s předpovědí Einsteinovy obecné teorie relativity.

Gravitace je síla, která určuje pohyb vesmírných těles, a Newtonovy zákony ji popisují velmi přesně. Einsteinova teorie vysvětlující gravitaci jako zakřivení prostoročasu ovšem předpovídá odlišnou, dvojnásobnou hodnotu ohybu světla v gravitačním poli. Zatmění Slunce je příležitostí prověřit její správnost, protože dovoluje pořídit fotografii hvězd v nejbližším okolí slunečního disku, kde je ohyb největší.

Nyní vidíte 62 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Tomáš Ledvinka

 

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...