i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Ohnuté světlo

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 538, 2023/10

Ve čtvrtek 30. října 1919 dostává londýnská redakce časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society A text článku, který brzy udělá z Alberta Einsteina nejobdivovanějšího vědce 20. století. Trojice astronomů F. W. Dyson, A. S. Eddington a C. Davidson v něm potvrdila, že na snímcích z květnového zatmění roku 1919 (obr. 1) pozorovali posuv obrazu hvězd v blízkosti Slunce, přesně v souladu s předpovědí Einsteinovy obecné teorie relativity.

Gravitace je síla, která určuje pohyb vesmírných těles, a Newtonovy zákony ji popisují velmi přesně. Einsteinova teorie vysvětlující gravitaci jako zakřivení prostoročasu ovšem předpovídá odlišnou, dvojnásobnou hodnotu ohybu světla v gravitačním poli. Zatmění Slunce je příležitostí prověřit její správnost, protože dovoluje pořídit fotografii hvězd v nejbližším okolí slunečního disku, kde je ohyb největší.

Nyní vidíte 62 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Tomáš Ledvinka

 

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...