Planeta Watsonova

1873: Dne 25. listopadu objevil prof. Watson v sev. Americe novou planetu a sice v řadě ostatních juž známých sto dvacátou osmou. Po desíti dnech došla ale zpráva z Marseillu, že na tamější hvězdárně Borelly také neznámou dosud planetu poznal a určil. Když srovnala se udání obou vynálezců blíže, shledáno, že viděli tutéž hvězdu a že určili ji co dosud neznámou, aniž by o výskumech svých na vzájem byly věděli. Watsonovi přísluší ovšem přednost a planeta také obdržela jmeno jeho.

(Vesmír 2, 104, 1873/8)

2023: Těleso, objevené kanadsko-americkým astronomem Jamesem Craigem Watsonem se dnes jmenuje Nemesis a s průměrem mezi 160 až 180 km patří mezi největší svého druhu ve sluneční soustavě. Z tohoto konstatování by měl její objevitel určitě radost. Vždyť značnou část svého jmění věnoval americké Národní akademii věd právě na to, aby financovala výpočet dráhy všech 22 jím objevených planetek, a tím zajistila, že s nimi vědecký svět nikdy neztratí kontakt.¹⁾ On byl totiž James Watson poměrně velký ješita. Jeho poznámkové bloky obsahují značné množství vlastnoručních podpisů, jako by si cvičil autogram pro slavnostní příležitosti. Sebe na některých místech zmiňoval ve třetí osobě jako „jednoho z největších astronomů, jaké kdy tato země vyprodukovala“. Aby si svou reputaci vylepšil, rozesílal různým vědeckým institucím žádosti o přidělení čestných titulů.

V astronomii však Watson ve své době platil za renomovaného odborníka, který se účastnil všech významných expedic, pořádaných vládou USA. Při výpravě za úplným zatměním Slunce roku 1878 údajně zpozoroval planetu Vulkán, která podle tehdejších představ astronomů obíhá Slunce uvnitř dráhy planety Merkur. Poté, co jej roku 1879 jmenovali prvním ředitelem nové observatoře na Wisconsinské univerzitě v Madisonu, se nadšeně pustil do práce s vidinou, že tu konečně bude mít vše potřebné k důkazu o existenci Vulkánu. Plánoval rovněž vytvořit podzemní observatoř, umožňující pozorování hvězd na denní obloze díky odfiltrování slunečního světla. Během dozoru nad stavbou observatoře však v pouhých 42 letech zemřel. Watsonův nástupce sice stavbu podzemní observatoře dokončil, zjistil však, že základní předpoklad její funkce je chybný a hvězdy touto metodou pozorovat nelze.