i

Aktuální číslo:

2023/2

Téma měsíce:

Propojený svět

Nevím, proč zrovna já přežil

Už se tím netrápím. A děkuji!
 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 16, 2023/1

V Praze vedl tým, který vymýtil dětskou obrnu. V Houstonu pracoval mimo jiné na výzkumu, který určil roli viru herpes simplex při vzniku rakoviny děložního čípku. „O medicíně jsem nikdy nepochyboval,“ říká profesor Ervín Adam, který prošel šesti koncentráky, ustál emigraci i hurikán. Na začátku listopadu 2022 oslavil sté narozeniny.

„Do výzkumné práce vnesl řadu nových prvků, které podstatně přispěly k poznání biologie herpetických virů a k objasnění etiologických vztahů mezi viry a zhoubnými nádory. Jeho příspěvek ovlivnil a stále ještě ovlivňuje vývoj dalšího bádání v této problematice…“ To jsou závěry odborné komise, která udělila profesoru Ervínu Adamovi v roce 2012 prestižní cenu Česká hlava. Za uznalými větami se skrývá obrovský kus práce. A také neuvěřitelný životní příběh.

Respektovaný odborník, profesor molekulární virologie a mikrobiologie na Lékařské fakultě Baylorovy univerzity v Houstonu, je mimochodem jedním z posledních lidí, kteří jako dospělí přežili věznění v německých koncentrácích. Byl v Osvětimi, Buchenwaldu i Dachau, přežil pochod smrti a tyfus, v padesátých a šedesátých letech se odmítl ztotožnit s komunistickou ideologií, až nakonec emigroval a prosadil se v americké vědě.

Vzpomínáte si na moment, kdy jste se definitivně rozhodl pro medicínu? — Maminka ze mne chtěla mít právníka a já si také dlouho myslel, že tomu tak bude. Právník byl totiž otec. V Rachově na Podkarpatské Rusi, kde jsme bydleli, měl advokátní kancelář. Řídil ji s většími i menšími úspěchy, ale maminka si stejně malovala, jak tu práci jednou převezmu, jak budu zaopatřený a vyhledávaný advokát – a já se vlastně ani moc nevzpěčoval. Jenže pak přišla válka. Rachov a jeho okolí, což byl nejvýchodnější okres někdejšího Československa, obsadili Maďaři a začali prosazovat protižidovské zákony v kraji, kde do té doby neexistoval antisemitismus a kde Rusíni, Ukrajinci, Maďaři, Židé a posléze i Čechoslováci žili dlouhé roky vedle sebe bez konfliktů. Ještě jsem stihl v červnu 1941 odmaturovat, ale za čtrnáct dní k nám vtrhli maďarští četníci a odvedli rodiče. Už jsem je nikdy neviděl.

Ervín Adam (*1922)

Narodil se v rodině židovského právníka v Rachově na Podkarpatské Rusi. Jeho rodiče zahynuli v roce 1941, on byl se zbytkem rodiny transportován na začátku roku 1944 do Osvětimi. Prošel šesti koncentráky, přežil pochod smrti.

V roce 1945 se přestěhoval do Prahy a vystudoval medicínu. Od roku 1951 pracoval v Nemocnici Na Bulovce. Vedl tým, který vymýtil dětskou obrnu, posléze působil v Ústavu sér a očkovacích látek.

V roce 1968 s rodinou emigroval nejprve do Kanady, pak se usadili v Houstonu. Na tamní Baylorově univerzitě působil až do svých pětadevadesátin, zasloužil se mimo jiné o výzkum a definici role virů v patogenezi lidských nádorů.

Je nositelem ocenění Česká hlava – cena Patria – za rok 2012 a také zakladatelem nadace, jež podporuje studenty 2. lékařské fakulty UK . Je zahraničním členem Učené společnosti ČR , která mu v roce 2022 udělila medaili za zásluhy o rozvoj vědy.

Kromě řady vědeckých prací sepsal před časem také své paměti, které vyšly v nakladatelství Academia v roce 2018.

Se svou ženou Vlastou vychoval dvě dcery. Alice vystudovala práva a Karolína medicínu. Má tři vnoučata. Všichni žijí v Houstonu.

Vaši rodiče byli transportováni do koncentračního tábora? — To jsme si mysleli a samozřejmě doufali, že to přežijí, vrátí se. Z Rachova ten večer odvezli pět rodin. Zmizely beze stopy. Nikdo nám nic neřekl, nevysvětlil. Až dlouho po válce jsem zjistil, že rodiče měli být – jako tisíce dalších židovských rodin – deportováni z maďarského území. K tomuto kroku přistoupila maďarská vláda poté, co Němci napadli Sovětský svaz. Maďaři tedy dopravili židovské rodiny bez maďarského občanství vlakem do Jasiny nedaleko hranic s Ukrajinou. Odtud šli všichni zadržení pěšky do Kamence Podolského, který už byl v létě 1941 v rukou německé armády. A německé nacistické jednotky zvláštního nasazení, tzv. Einsatzgruppen, tam pak ve dnech 27. a 28. srpna zabili 23 600 maďarských Židů. Všechny je donutili svléknout do naha, vykopat si hrob a pak je zastřelili. Byla to první masová vražda v rámci „konečného řešení židovské otázky“.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Věda a společnost
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Irena Jirků

 

Doporučujeme

S rozumem v koncích?

S rozumem v koncích?

Přemysl Mácha, Michal Pavlásek  |  6. 2. 2023
Podle amerického sociobiologa Edwarda O. Wilsona „skutečný problém lidstva tkví v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božské...
Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Nepůvodní rostliny a dědictví evropského kolonialismu

Petr Pyšek, Jan Pergl  |  6. 2. 2023
Kolonialismus je nejčastěji spojován s dobýváním nových území, drancováním přírodních zdrojů či zavlékáním nemocí. Patří k němu ale také masové...
Rébusy z pravěku

Rébusy z pravěku uzamčeno

Martin Oliva  |  6. 2. 2023
Byl čtvrtek 16. července 1987, když se pod radlicí těžkého buldozeru v čerstvé ornici objevil shluk kostí. Stalo se na místě, které je jen několik...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné