Propadne se půda po těžbě plynu?

V poslední době přemýšlím nad tím, jak asi miliardy metrů krychlových vytěženého zemního plynu poznamenávají naši planetu. Jaký vliv na životní prostředí tato činnost má? Představuji si, že když se plyn z podzemí odčerpá, vzniká nějaký „hluchý“ prostor, který se musí něčím zaplnit, aby se nám země nepropadala pod nohama.

Marie Fronková, Žirovnice

Odpověď: Poklesy v místech těžby přírodních uhlovodíků se skutečně mohou projevit, ale pravděpodobně ne v takovém rozsahu, jak si možná tazatelka představuje.

Prázdný prostor vzniká v souvislosti s těžbou uhlí, při níž se vyrube uhelná sloj, která se časem zavalí horninami z nadloží – což se s určitým zpožděním projeví poklesem povrchu. Na rozdíl od uhlí ropa a zemní plyn vyplňují horninové póry a pukliny. Podmínkou úspěšné těžby je efektivní porozita, což je stav, v němž jsou jednotlivé póry navzájem propojeny, díky čemuž mohou uhlovodíky migrovat k místu těžby. Poté sice v místě původního uložení uhlovodíků vzniká prázdný prostor, má ale podobu pórů mezi vzájemně se dotýkajícími zrny, která zajišťují, že se vytěžený prostor nezhroutí a povrch vytěženého území výrazněji nepropadne. Případné poklesy povrchu nad takovými oblastmi navíc bývají obvykle malé.