Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Tafoni

Podivuhodné „kamenné hříčky“
 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 480, 2022/7

Čím jsou pro pískovcové oblasti štíhlé věže skalních měst, pro vápencový kras ponorné říčky s krápníkovými jeskyněmi, tím jsou pro žulové partie ve Středomoří útvary zvané tafoni. Pod tímto poněkud zvláštním a u nás nepříliš známým slovem se skrývají pozoruhodné „kamenné hříčky“ přírody – rozličné skalní dutiny, členité výklenky, okna ap.

Domovinou tafoni – alespoň co se týká původu názvu – jsou ostrovy Korsika a Sardinie, kde se tak říká každé „děravé“ skále. Slovo tafonare v korsickém dialektu znamená proděravět či propíchnout. Už v hloubi 19. století pronikl výraz tafoni (jednotné číslo tafone) i do odborného názvosloví a později se vžil i pro analogické tvary v dalších horninách. Většinou jde o oválné nebo jinak tvarované dutiny, zahloubené do svislých nebo strmě skloněných skalních stěn a větších balvanů. Jejich typickým znakem je, že se pod povrchem dovnitř nápadně zvětšují (rozšiřují i zvyšují) a otvor nahoře i po stranách často přechází do převislého visoru („kšiltu“). Rozměry tafoni jsou rozličné, obvykle od několika decimetrů (shluky menších jamek se označují jako alveoly nebo voštiny) až po několik metrů, kdy už lze hovořit o malých jeskyních.

Nejednoznačný vznik

Tafoni se samozřejmě neomezují jen na žulové partie Středomoří, ale jsou rozšířeny takřka celosvětově. Proto možná překvapí, že podstatu jejich vzniku se dosud nepodařilo jednoznačně vysvětlit, byť se této problematice věnovala už poměrně velká pozornost. Většina geomorfologických studií se ale shoduje pouze v tom, že při tafonizaci, tj. vzniku a vývoji dutinových skalních tvarů, se prolíná řada faktorů od složení a vlastností horniny až po klimatické podmínky a geografické prostředí. Nejvhodnější jsou nepochybně zrnité horniny, ať už vyvřeliny (zejména středně až hrubě zrnitá žula nebo některé sopečné vyvrženiny, jako je málo kompaktní tuf), či úlomkovité usazeniny (především pískovec).

Kdysi byly tyto vhloubené tvary (podobně jako voštiny v pískovcových skalních městech) přirovnávány k obdobným útvarům tvořícím se větrnou erozí v pouštním prostředí. Ukázalo se však, že zcela běžné jsou i tam, kam se vítr „nedostane“. Vliv proudícího vzduchu je tedy zřejmě jen podpůrný a uplatňuje se např. při transportu drobných částic a při vysychání nebo naopak zvlhčování skalních stěn. Mnohem významnější role při vzniku tafoni je přisuzována solnému zvětrávání, tedy fyzikálně‑chemickým procesům spojeným s přenosem minerálních látek (formou vodných roztoků) v hornině a jejich krystalizací, což vede k dezintegraci minerálních zrn.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jan Vítek

Doc. RNDr. Jan Vítek (*1946) vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Na Přírodovědecké fakultě UHK se zabývá geomorfologií a regionální geologií.
Vítek Jan

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...