Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

O posvátných kravách v herbáři

 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 504, 2022/7

Znáte ministerstvo neziskovych organizaci? Jeho utajenou existenci odhaluje přepis jednoho dubnového vysílání Radiožurnálu: „představitelé ministerstva neziskových organizací nebo Akademie věd mluvili taky o přípravě státní energetické koncepce“. Samozřejmě že je to nesmysl, prostě tam chybí čárka. Ministerstvo neziskovych organizaci funguje jen ve větě vytažené z jejího reálného okolí – hned předtím bylo totiž zmíněno ministerstvo průmyslu a obchodu. I když forma selže, kontext obvykle znepravděpodobní většinu potenciálních interpretací natolik, že si v komunikaci rozumíme.

Problém nastává, až když někdo chytrácky zkouší lpět na formě na úkor dorozumění. Proto jazyková poradna řešívá, jestli nějaká formulace ve smlouvě nebo v zákoně připouští i výklad, podle nějž se např. lze textem vyhnout stanovené povinnosti. A zjevně nezamýšlenou interpretaci svévolně opřenou o formální jazykovou nejednoznačnost často opravdu nelze zcela vyloučit. Zatímco formální signalizaci syntaktických vztahů totiž máme celkem dobře popsanou, sdílené znalosti světa, intence autorů a očekávání příjemců už bývá těžší zachytit bez modalizátorů patrně, s velkou pravděpodobnosti, lze předpokládat apod.

Stejně převrácený princip – postup od vět o pravidle ke komunikaci – se bohužel pořád objevuje v některých veřejných komentářích k jazyku a jeho užívání. Kdykoliv se řeší přechylování, vytáhnou se věty jako Henin porazila Williams nebo Trump nepozvala Biden, z nichž prý nepoznáme, kdo (s) koho. To je lingvisticky nedůstojné: Zaprvé to lze tvrdit, jen pokud k větám přistupujeme jako ke květinám v herbáři – mrtvým, vytrženým z živné půdy kontextu. Zadruhé se tím přehlížejí slovosledné pravidelnosti češtiny. Naneštěstí věta o pravidle „podmět je v neutrálním uspořádání před přísudkem a předmětem“ nepatří k základní životní výbavě uživatele češtiny na rozdíl od věty o pravidle „před a se čárka nepíše“ – ačkoliv obě v základu platí a lze popsat faktory, které jejich platnost přebijí.

Přehlížení kontextu je ve vědách o komunikaci trapné už mnoho desítek let. Tak si vytáhněme hlavy z herbářů a začněme se chovat důstojně. Nebuďme jako ti chytráci, kteří se snaží vyklouznout z povinnosti třeba skulinou po chybějící čárce. Věty o pravidle chápejme a používejme jako aparát k vysvětlování komunikace, ne jako posvátnou krávu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Co vůbec znamená mít na vybranou?

Co vůbec znamená mít na vybranou? uzamčeno

Petr Tureček  |  24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...