i

Aktuální číslo:

2023/9

Téma měsíce:

Vzory

Obálka čísla

Civilizační dopady sopečného výbuchu na ostrově Théra

 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 474, 2022/7

Santorini je jeden z nejjižnějších řeckých ostrovů Kykladského souostroví. Benátčané jej ve 13. století nazvali Santa Irena podle sv. Ireny, ale v dřívějších dobách byl ostrov znám jako Théra. Zhruba před 3600 lety, v pozdní době bronzové, zde došlo k jednomu z mohutných sopečných výbuchů, který následkem velké tsunami ovlivnil celé východní Středomoří v oblastí mezi Krétou, Anatolií a levantským pobřežím.

O velikosti této katastrofy se neustále dohadujeme – od původních hypotéz, že se jednalo o událost srovnatelnou se zánikem Atlantidy, která na Krétě zničila minojskou kulturu, se dnes spíš přikláníme k obrazu rychle regenerující společnosti, která byla po erupci zničena tsunami jen ve své přímořské části.

Skutečnou příčinou pádu minojské kultury mohlo být poničené životní prostředí, odlesněné hory a erodovaná půda společně s nájezdy mykénských válečníků, dvorskými intrikami a oslabením ostrovní říše následkem celé série sopečných erupcí. V takto pojatém scénáři by výbuch Théry byl jen jedním, byť závažným článkem řetězu vedoucímu k civilizačnímu kolapsu.

Sopečná aktivita Théry

Théra leží v sopečném oblouku mezi Peloponésem, Krétou a Anatolií, který je tvořen pásmem vulkánů. Kromě Théry je nejznámější ostrov Melos, na kterém po dobu nějakých pěti tisíc let ležely největší středomořské dílny na obsidiánové výrobky. Intenzivnější sopečná aktivita zde začíná podsouváním africké desky pod Evropu před nějakými 26 miliony let, tedy ve stejné době, kdy vznikalo České středohoří, ale zesiluje během posledního milionu let. Poslední velké zemětřesení, při kterém musel být ostrov opuštěn, se odehrálo v roce 1956. Dnes bohatí lidé s nízkou historickou pamětí pokrývají ostrov suburbiem malých bílých betonových domečků v pseudoegejském stylu, se kterými si další erupce nejspíš dobře poradí.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Nesnesitelná lehkost soutěživého ptáčkaření

Tomáš Grim  |  5. 9. 2023
Velký rok, tedy účast v soutěži o největší počet pozorovaných druhů ptáků v daném roce, se mi v roce 2020 v ČR spíš přihodil – neplánoval jsem ho,...
Diagnóza z kapky krve

Diagnóza z kapky krve uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 9. 2023
Zákeřnou rakovinu slinivky břišní je těžké odhalit, nedává o sobě nijak vědět. Když přijdou příznaky a lékaři stanoví diagnózu, naděje na přežití...
Mikroskopičtí umělci

Mikroskopičtí umělci uzamčeno

Petr Knotek  |  4. 9. 2023
Vzory v živé přírodě nalézáme nejen v makroskopickém měřítku. S pomocí pokročilých mikroskopických metod můžeme obdivovat ornamentované struktury...