i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Vtáka poznáš po perí

 |  2. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 279, 2022/5

Vtáky, hniezdiace v trópoch a miernom podnebnom páse (t. j. napr. u nás, v Európe), sa odlišujú v mnohých biologických a ekologických aspektoch. Tropické vtáky majú spravidla menšie znášky, sú dlhovekejšie, menej promiskuitné a vytvárajú stabilnejšie páry, sú viac teritoriálne a potravne špecializované. Líšia sa aj fyziológiou vrátane hormonálnej odpovede na stres či termoregulácie. Celkovo žijú tropické vtáky „v pohode“, nikam sa neponáhľajú – v odbornej literatúre sa pre tento súhrnný jav zaužívalo označenie syndróm pomalých životných stratégií (angl. slow pace-of-life syndrome).

V nedávnej štúdii sa tím, vedený Tomášom Albrechtom, zložený prevažne z českých vedcov, pozrel aj na rýchlosť rastu a kvalitu operenia 167 tropických a temperátnych vtákov zo skupiny spevavcov (Passeriformes). Produkcia funkčného operenia je energeticky nesmierne náročná (počas výmeny operenia sa môže nahradiť až tretina celkovej bielkovinovej biomasy vtákov), a preto je typicky oddelená od ďalších náročných aktivít, ako je reprodukcia alebo migrácia. Autori štúdie poukázali na to, že vtáky hniezdiace v tropickom prostredí sú aj v tomto ohľade „pomalé“ – podstatne pomalšie im rastie perie než vtákom hniezdiacim mimo trópov. Perie tropických vtákov je okrem toho menej kvalitné. Toto zaujímavé zistenie by mohlo súvisieť s tým, že tropické prostredie je v mnohých ohľadoch stresujúce (je tu viac predátorov, patogénov, ale aj konkurentov). Aj potravy, hoci je stabilne dostupná, v niektorých častiach roka je mnohonásobne menej než v miernom páse. Rastové vzory peria vtákov, ktoré nehniezdia v trópoch, ale každoročne tam podstupujú diaľkovú migráciu, pripomínajú skôr netropické než tropické hniezdiče. Pritom v súvislosti s hniezdnym regiónom sa objavujú konvergentne (opakovane) v rôznych nepríbuzných skupinách spevavcov. Táto štúdia je zrejme prvým veľkoškálovým medzidruhovým porovnaním rýchlosti rastu peria v skupine spevavcov.

Horák K. et al.: Proceedings of the Royal Society B 2022, DOI: 10.1098/rspb.2021.2404

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...