Aktuální číslo:

2022/5

Téma měsíce:

3D tisk

Nepotřebné bohatství češtiny

 |  2. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 336, 2022/5

Čeština je krásná a bohatá, tvrdívá se v předmluvách zábavně-naučných knížek pro laickou veřejnost, v mediálních rozhovorech s nositeli národní kultury i v parlamentu. V čem tkví ono bohatství češtiny? Odhaduju, že jeho velkou část v myslích a emocích lidí tvoří vedle krásných slov hlavně přehršel vyjadřovacích prostředků umožňujících jemnou volbu pro nesčetné odstíny komunikačních situací. Je však každá distinkce automaticky přínosná?

Čeština kdysi mívala dva neurčité slovesné tvary – vedle infinitivu (např. píti) i supinum (pit). Používalo se po slovesech pohybu a jeho předmět býval v 2. pádě (jíti pit piva). Už před mnoha staletími ale začalo ustupovat a jeho funkci a pozici převzal právě infinitiv. Lidé prostě postupně přestali supinum používat. S infinitivem zacházeli častěji, a to jak v náležitých kontextech, tak stále častěji i místo podobného, ale výlučnějšího supina, až se z odchylky stala norma.

Po supinu už dnes hádám neteskníme. Dráždí nás to, co jsme si v dětství osvojili a teď se nám to mění pod rukama – mění se stav, který pro nedostatek nadhledu pokládáme za samozřejmý. Vezměme třeba přídavná jména katastrofickýkatastrofální. Striktně vzato katastrofický film bude katastrofální, jen pokud se tvůrcům moc nepovede. Ale současný úzus zachycený v korpusu SYN2020 ukazuje, že stav, situace, následek, důsledek nebo dopad se označují právě tak za katastrofické, jako za katastrofální. Obě adjektiva sdílejí plnou polovinu z desítky nejčastějších bezprostředně následujících substantiv. Patří do autentické věty „katastrof… situaci [velkého množství onemocnění] navíc zhoršoval hlad“ právě a jen jedno z těchto adjektiv? Které? Nejsem si jist.

Takovým rozmlžením ale přicházíme o možnost jemně ladit významové tóny projevu, můžete namítnout. Kdepak, dokud existují varianty, může mezi nimi pečlivě vybírat každý, kdo chce být aspoň sám pro sebe přesný. Kdo to nepotřebuje, sáhne po té, která je mu zrovna bližší. V mnoha kontextech je to nakonec jedno a nedorozumění nehrozí. A pokud časem jedna z nich odejde do starých slovníků? V pořádku, nenuťme sloužit nástroj, který nikdo nepotřebuje a neumí použít. V muzeu mu bude líp.

Opustili jsme třeba přechodník budoucí (dopijíce, půjdeme domů), přestáváme rozlišovat 7. pád s přeložkou s a bez ní (s tim / tim se neopiješ), předložky kvůlidíky a mnoho dalšího. Jsme proto chudší? Ne, není bohatý ten, kdo má hromadu nepotřebných krámů. Ledaže k nim má citový vztah. Ale o milování češtiny zase někdy jindy. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a bohemistiku na FF UK. Pracuje v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, podílí se na provozu jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je součástí twitterového účtu @lingvojazyce. Má rád architekturu a pivo.

Doporučujeme

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

 |  4. 5. 2022
Všechny zájemce o širší souvislosti mezi vědou a světovým děním zveme na veřejnou diskusi o transformaci energetiky pod tlakem klimatické změny...
Realita dohnala fikci

Realita dohnala fikci

Luděk Míka  |  2. 5. 2022
Chcete-li někomu dát originální dárek, nechte se sníst. Předchází tomu naskenování sebe samého do paměti počítače, vymodelování ve speciálním...
Krokodýlové v Čechách 2.0

Krokodýlové v Čechách 2.0

Milan Chroust  |  2. 5. 2022
„Zaslechne-li někdo známý popěvek ‚Na řece Vltavě plave krokodil‘, pomyslí si, že to nesmysl.“ Těmito slovy před 119 lety uvedl paleontolog...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné