Komplikace pro evropské kosmické projekty

Mezinárodní spolupráce je v kosmických projektech klíčová. Letos jsme se těšili na start sondy ExoMars 2022, která měla na rudou planetu dopravit i přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů, vyvinutý v Akademii věd ČR. Mise však byla kvůli přerušení spolupráce s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos odložena na neurčito (Vesmír 101, 214, 2022/4). A není jediná.

I další evropské mise, například infračervený teleskop Euclid, spoléhaly na vypuštění ruskou raketou. Tyto projekty musí nyní hledat náhradní řešení, časové plány všech evropských misí se proto prodlužují. Ruská strana vyhrožuje i ukončením své účasti na Mezinárodní kosmické stanici. Spolupráce s Ruskem se ukazuje jako velmi problematická a těžko se k ní v budoucnu budou hledat cesty bez výrazných politických změn v Ruské federaci. Ani odvážný protest tisíců ruských vědců proti válečnému tažení (Vesmír 101, 264, 2022/4) bohužel nedokáže změnit přístup vrcholných politiků, včetně šéfa ruské kosmické agentury, který by si přitom výhody spolupráce měl dobře uvědomovat.

Technici pózují u primárního zrcadla infračerveného teleskopu Euclid, který má pomoci mapovat geometrii vesmíru a lépe porozumět záhadné temné hmotě a temné energii. Jeho start se ale odkládá.Snímek Safran Reosc

Pro ČR je klíčové soustředit se na vzájemnou spolupráci v rámci evropského prostoru a v širší mezinárodní spolupráci s USA a Japonskem. Tato spolupráce dobře funguje u velkých misí Evropské kosmické agentury, k nimž patří mise JUICE k Jupiterovým měsícům, velká rentgenová mise ATHENA či vesmírná laboratoř k měření gravitačních vln LISA. Ve všech těchto projektech je ČR aktivně zapojena. Věřme také, že se v příštích letech k evropské kosmické rodině připojí i pobaltské země a jednoho dne snad také Ukrajina.

Více informací: www.vesmirprolidstvo.cz.