i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Covid nám odhalil vědu, která se dělá

 |  4. 4. 2022
 |  Vesmír 101, 262, 2022/4

V souvislosti s pandemií covid-19 se zdá, jako by věda náhle selhala. Do té doby fungovala dobře, říkala nám, jak svět vypadá a funguje, ale teď se pokazila. Mnoho lidí vědě přestává věřit, a přitom se z pohledu vědců a vědkyň vlastně nic nezměnilo. Co se tedy stalo?

Slavný sociolog a filosof vědy Bruno Latour v knize Science in Action z roku 1987  odhaluje dvě tváře vědy: hotovou vědu (ready-made science) a vědu, která se dělá (science-in-the-making). Ta první je věda, kterou najdeme v učebnicích, kterou se učíme ve školách, kterou považujeme za fakt, za svého druhu černou skříňku, již bereme tak, jak je, aniž bychom zkoumali její vnitřnosti. Ta druhá je proměnlivou sítí činností a vztahů mezi lidmi, přístroji, budovami, reagenciemi, modely, penězi, veřejným míněním, politikou a mnoha dalšími vzájemně se ovlivňujícími prvky. Tu první tvář známe všichni, ta druhá se nám zjevuje jen někdy, přestože jednu a druhou nelze od sebe oddělit, neboť jde o dva pohledy na totéž.

„Popperovský ideál jednoduché falzifikace hypotéz není ani zdaleka realistickým popisem toho, co vědci a vědkyně dělají.“

Pandemie covidu-19 otočila na jinak víceméně skrytý vědecký provoz pozornost médií, politické reprezentace a velké části nejširší veřejnosti. Všichni chtěli hotovou vědu, chtěli vědět, jak se virus chová, jaká je jeho nebezpečnost, jaké léky jej mohou porazit, jak dobře fungují vakcíny apod., aby podle toho mohli nastavit opatření, léčebné postupy i své vlastní životní plány. Jenže odpovědi na většinu těchto otázek ještě nebyly většinově považovány za „hotové“ a probíhala o nich i v odborné komunitě živá debata, neboť covid-19 byl a stále je nová nemoc. Proto se nám místo hotových „černých skříněk“ ukázala věda jako proces.

Vědecká práce je složité dění, v němž hrají významnou roli faktory, které si s vědou lidé obvykle nespojují. Vědu dělají reální lidé s různými motivacemi, schopnostmi, příležitostmi a vybavením v reálných komunitách a institucích s různými zájmy, vnitřní organizací, mocenskými strukturami a vazbami na ostatní části vědecké sítě. Celé „dělání“ vědy je prostoupeno nejistotou, předběžností, ostrými diskusemi nad smyslem pozorovaných jevů, vzájemně se vylučujícími interpretacemi dat, ale také ochotou či neochotou přijmout poznatek za „hotový“.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Covid-19

O autorovi

Jan Trnka

Doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D., MPhil., (*1978) vystudoval lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále biochemii a historii a filosofii vědy na University of Cambridge. V současné době se zabývá výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu, mitochondriální biologií a bioenergetikou.
Trnka Jan

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...