Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Šest národních stromů

 |  28. 2. 2022
 |  Vesmír 101, 142, 2022/3

Ravenala madagaskarská (Ravenala madagascariensis) z čeledi Strelitziaceae je nádherná rostlina. Štíhlý kmen korunuje vějíř obrovitých listů podobných listům banánovníku. Odtud také vzalo počátek malgašské jméno ravinala, které znamená „listy lesa“. Právě elegantní tvar je zřejmě příčinou, proč si lidé ravenalu tolik oblíbili. Ač původem madagaskarský endemit, roste dnes v tropech celého světa jako okrasa parků a zahrad. Na Madagaskaru si ji dalo do znaku mnoho společností, firem (třeba letecká společnost Air Madagascar) či cestovních kanceláří. A zelený ravenalový vějíř pronikl ještě dál – na bankovky a do státního znaku, neboť ravenala je i malgašský národní strom.

Také v přírodě je všudypřítomná. Roste po celém ostrově s výjimkou nejsušších oblastí. Hbitě kolonizuje i místa, na nichž lidé vypálili nebo vymýtili les (viz Vesmír 100, 686, 2021/11), a stává se tam jednou z dominantních, nebo alespoň nepřehlédnutelných dřevin. Lidé ji podporují, protože je pro ně užitečná. Jeden příklad za všechny – listy jsou skvělá střešní krytina. Ovšem seznam praktických výrobků z ravenaly by zabral nejspíš několik stran.

Botanicky byla ravenala madagaskarská dosud jediným zástupcem rodu Ravenala. V minulosti se v odborné literatuře sice objevily údaje o její morfologické rozmanitosti, ale bez pokusu tyto rozdíly formálně klasifikovat. Stalo se tak až na samém konci loňského roku. Podrobná revize ukázala značné rozdíly mezi některými populacemi a její autoři popsali hned 5 nových druhů. Ravenal je proto nyní šest. Která z nich je ale teď národním stromem?

Tak mne napadá: Která lípa je vlastně národním stromem nás, obyvatel České republiky? A která Slováků, Lotyšů a Slovinců?

Haevermans T. et al.: Sci. Rep., 2021, DOI: 10.1038/s41598-021-01161-1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...