Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Nepravidelná logika jazyka

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 130, 2022/2

„Proč sporťáci říkají kolmé přihrávky, což je z logického hlediska nesmysl, protože kolmý je vždycky na něco?“ Tak a podobně ohní se čas od času lidé nad některými slovy nebo větami v telefonátech jazykové poradně. Občas pak dojdou k závěru, že celá čeština není logická. Mají pravdu? A měla by být?

Mluvívají o logice, ale patrně nemají na mysli vědu mezi filozofií a matematikou. Z jejich stesků a stížností zeje spíš zklamané očekávání pravidelnosti, řádu, předvídatelnosti až spolehlivosti, odvoditelnosti jednotlivin z obecností.

Je tedy jazyk pravidelný? Z větší části ano. Slova mají konvenčně sdílené významy, gramatické prostředky své stabilní funkce atp. Když se řekne bílá, člověk si zpravidla představí tu nejsvětlejší barvu. Když máme něco osolit, přidáme nejspíš sůl, a když osladit, tak něco sladkého. Jenže slova mívají i jiné než primární významy. Bílé víno je spíš žluté. A když to někomu osolíme, tak je to totéž, jako když mu to osladíme.

Ani gramatika, kterou popisujeme jako soubory pravidel, není zcela pravidelná. Jistě, třeba záporová předpona jednoduše dělá ze slova jeho opak. Nekuřák je protějšek kuřáka, neodolat je v protikladu k odolat, nezdravý je opak zdravého, však i ten nemocný není mocen toho, čeho běžně. Ale copak se člověku, který není mrzutý, nepříjemný, říká rudný nebo vrlý? Kdo kdy někoho slyšel dutat? Vykonal už nějaký řádný hoch horáznou plechu? A co je to vůbec řest? Ještě v minulém století bylo nenávidět negovanou podobou slovesa návidět. Kdyby byla pravidelnost hybnou silou jazyka, náviděli bychom se dodnes.

Kde je v tom jaký řád? Proč to Ústav pro jazyk český připustí? Protože on češtinu netvoří. Kdyby byl jazyk vědomý, záměrný výtvor člověka, měl by nejspíš nějaké mouchy, ale v jádru by byl postaven přehledně. Jak pravil jeden tazatel jazykové poradny, „kdyby auto fungovalo jako jazyk, tak s ním nevodjedete“. Asi ne. Jenže jazyk není auto. Nevytvořil ho (jeden) člověk, ale ani lidstvo – ne plánovitě. Jazyk se vyvinul spolu s lidmi, přirozeně. A proto tak jako člověk sám sice povětšinou funguje skvěle, ale ne všechno, co dělá, „dává logiku“. Ostatně pustá předvídatelnost je nakonec nudná. Jazyk není.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a bohemistiku na FF UK. Pracuje v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, podílí se na provozu jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je součástí twitterového účtu @lingvojazyce. Má rád architekturu a pivo.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...