Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Nepravidelná logika jazyka

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 130, 2022/2

„Proč sporťáci říkají kolmé přihrávky, což je z logického hlediska nesmysl, protože kolmý je vždycky na něco?“ Tak a podobně ohní se čas od času lidé nad některými slovy nebo větami v telefonátech jazykové poradně. Občas pak dojdou k závěru, že celá čeština není logická. Mají pravdu? A měla by být?

Mluvívají o logice, ale patrně nemají na mysli vědu mezi filozofií a matematikou. Z jejich stesků a stížností zeje spíš zklamané očekávání pravidelnosti, řádu, předvídatelnosti až spolehlivosti, odvoditelnosti jednotlivin z obecností.

Je tedy jazyk pravidelný? Z větší části ano. Slova mají konvenčně sdílené významy, gramatické prostředky své stabilní funkce atp. Když se řekne bílá, člověk si zpravidla představí tu nejsvětlejší barvu. Když máme něco osolit, přidáme nejspíš sůl, a když osladit, tak něco sladkého. Jenže slova mívají i jiné než primární významy. Bílé víno je spíš žluté. A když to někomu osolíme, tak je to totéž, jako když mu to osladíme.

Ani gramatika, kterou popisujeme jako soubory pravidel, není zcela pravidelná. Jistě, třeba záporová předpona jednoduše dělá ze slova jeho opak. Nekuřák je protějšek kuřáka, neodolat je v protikladu k odolat, nezdravý je opak zdravého, však i ten nemocný není mocen toho, čeho běžně. Ale copak se člověku, který není mrzutý, nepříjemný, říká rudný nebo vrlý? Kdo kdy někoho slyšel dutat? Vykonal už nějaký řádný hoch horáznou plechu? A co je to vůbec řest? Ještě v minulém století bylo nenávidět negovanou podobou slovesa návidět. Kdyby byla pravidelnost hybnou silou jazyka, náviděli bychom se dodnes.

Kde je v tom jaký řád? Proč to Ústav pro jazyk český připustí? Protože on češtinu netvoří. Kdyby byl jazyk vědomý, záměrný výtvor člověka, měl by nejspíš nějaké mouchy, ale v jádru by byl postaven přehledně. Jak pravil jeden tazatel jazykové poradny, „kdyby auto fungovalo jako jazyk, tak s ním nevodjedete“. Asi ne. Jenže jazyk není auto. Nevytvořil ho (jeden) člověk, ale ani lidstvo – ne plánovitě. Jazyk se vyvinul spolu s lidmi, přirozeně. A proto tak jako člověk sám sice povětšinou funguje skvěle, ale ne všechno, co dělá, „dává logiku“. Ostatně pustá předvídatelnost je nakonec nudná. Jazyk není.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a bohemistiku na FF UK. Pracuje v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, podílí se na provozu jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je součástí twitterového účtu @lingvojazyce. Má rád architekturu a pivo.

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné