Hledáme nové způsoby, jak uživit lidstvo

Mnohé oblasti světa se kvůli své geografické poloze a klimatu dlouhodobě potýkají s problémem, jak v náročných podmínkách produkovat dostatečné množství potravin. S postupujícími klimatickými změnami a rostoucí lidskou populací je toto téma čím dál důležitější.

Rostlinní genetici z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR proto spolupracují s Technickou a přírodovědeckou univerzitou krále Abdalláha v Saúdské Arábii (KAUST) na výzkumu rostlin odolných vůči suchu či zasolení půdy. „Právě tady mohou mít nezastupitelné místo rostliny s novými vlastnostmi, při jejichž výzkumu pomáháme,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR (viz Vesmír 97, 718, 2018/12), který také koordinuje výzkumný program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Badatelé usilují o šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd (např. datlovníku pravého) včetně plodin, které by bylo možno zavlažovat slanou vodou. Patří k nim planá rýže Oryza coarctata, která roste v pobřežních oblastech jihovýchodní Asie, nebo slanorožec Salicornia bigelovii, původem ze solných močálů na pobřeží Mexika. Mohl by sloužit například jako zdroj oleje, krmivo nebo surovina pro výrobu biouhlí využívaného pro zachytávání a ukládání CO₂ z ovzduší a zlepšování kvality půdy.

Odborníci z KAUST hledají také možnosti domestikace divoce rostoucích rostlin využitelných v aridních oblastech. „Chceme vylepšit vlastnosti nenáročné rosičky útlé (Digitaria exilis). Pochází ze západní Afriky a poskytuje malá zrníčka, ze kterých se získává mouka a připravuje kaše. Olomoučtí kolegové s námi spolupracovali již dříve na čtení jejího genomu,“ říká bioinformatik Michael Abrouk ze skupiny genetiky a genomiky obilnin. 

Rosička útlá pochází ze západní Afriky. Rostlinní genetici hledají cesty, jak zvýšit její výnosy při pěstování v nepříznivých podmínkách.Snímek Institut de recherche pour le développement