Do ČR míří čtyři nové ERC granty

Ty tam jsou doby, kdy čeští vědci vycházeli z grantových soutěží Evropské výzkumné rady (ERC) s prázdnou. V posledních letech jich přibývá, i když na evropskou špičku stále nestačíme. V nejnovější výzvě uspěli čtyři čeští vědci a vědkyně, každý z nich získal pětiletý startovací grant v hodnotě přes 35 milionů korun. Granty získali Hana Cahová a Tomáš Slanina z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV a Ondřej Dušek z Matematicko- fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Pro srovnání: celkem uspělo 397 žádostí z 4066, úspěšnost je tedy 9,8 %. Nejvíc startovacích grantů získali vědci působící v Německu (72), Francii (53), Velké Británii (46), a Nizozemsku (44). V žebříčku podle státní příslušnosti vypadla Velká Británie (jen 12), v silné čtyřce jsou místo ní Italové (58, druhé místo).

Hana Cahová studuje strukturu RNA a ve svém projektu se zaměří na molekulrání „čepičky“, které RNA chrání a pomáhají buňce reagovat na změny v okolním prostředí (viz její článek: Vesmír 99, 724, 2020/12).

Hana Cahová využije startovací grant ERC ke studiu molekulárních „čepiček“ chránících RNA .Snímek Romana Kovácsová, archiv Otevřená věda

Tomáš Slanina vyvíjí molekulární systém pro přeměnu světelné energie na energii chemických vazeb a následnou konverzi této energie na elektrický proud. Využívá při tom organické redoxní molekulární spínače, tj. malé molekuly, které v reakci na světlo vytvářejí chemickou vazbu, do níž ukládají elektrony. Na základě vnějšího podnětu mohou tuto vazbu opět rozštěpit a uložené elektrony uvolnit ve formě elektrické energie. Tato technologie představuje novou možnost, jak ukládat elektřinu přímo na místě jejího vzniku do „solární baterie“ a pomoci tak stabilizovat výkyvy ve výrobě elektřiny ze solárních zdrojů.

Kateřina Rohlenová studuje metabolickou komunikaci v nádorech s cílem nalézt nové cesty k protirakovinné terapii. Bude se zabývat mezibuněčnou komunikací nukleotidů, které jsou tradičním cílem protirakovinných látek ze skupiny antimetabolitů, ale jejich využití komplikuje toxicita a vznik rezistence.

Ondřej Dušek pracuje na vývoji univerzálního generátoru přirozeného jazyka. Výsledkem by mohl být například hlasový asistent Alexa v češtině nebo nejrůznější aplikace přehledně shrnující i složitá data. „Dnes se většina výzkumů generování přirozeného jazyka zaměřuje na čím dál větší a komplikovanější architekturu neuronových sítí. Já se v projektu naopak vracím trochu do minulosti – kromě neuronových sítí chci využít i explicitní sémantickou reprezentaci, která se dnes v neuronových systémech téměř nepoužívá, ale dříve byla s ručně psanými pravidly jedinou možností, jak generovat text,“ vysvětluje Ondřej Dušek. Chystá se využít neuronové sítě, ale omezit jim pole působnosti, aby se soustředily jen na generování co nejplynulejších vět, ale nebyly zodpovědné za faktickou informaci. Ta bude pevně ukotvená v sémantické reprezentaci.