i
Buněčná smrt u bakterií
| 31. 1. 2022 | Vesmír 101, 77, 2022/2
Pyroptóza je specifický druh regulované nekrotické buněčné smrti (viz s. 97). Je to jeden ze způsobů, jimiž se organismus brání infekci. Gasderminy, proteiny aktivované specializovanými proteázami (kaspázami), vytvoří póry v cytoplazmatické membráně a buňka umírá. Nová studie ukázala, že tento sebedestrukční mechanismus je evolučně velmi starý. I bakterie mají proteiny, které jsou s gasderminy funkčně homologické. Také po aktivaci kaspázami vytvářejí póry v buněčné membráně (na obrázku je tomogram zachycující póry vytvořené na modelovém syntetickém lipozomu). U bakterií se tak děje po napadení bakteriofágem.
Johnson A. G. et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abj8432
Ke stažení
článek ve formátu pdf [454,85 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Dějiny psané čtyřmi písmeny 
Ondřej Vrtiška | 27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest
Martin Vavro, Leona Vavro | 27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu 
Radim Štůsek | 27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...










