i
Buněčná smrt u bakterií
| 31. 1. 2022 | Vesmír 101, 77, 2022/2
Pyroptóza je specifický druh regulované nekrotické buněčné smrti (viz s. 97). Je to jeden ze způsobů, jimiž se organismus brání infekci. Gasderminy, proteiny aktivované specializovanými proteázami (kaspázami), vytvoří póry v cytoplazmatické membráně a buňka umírá. Nová studie ukázala, že tento sebedestrukční mechanismus je evolučně velmi starý. I bakterie mají proteiny, které jsou s gasderminy funkčně homologické. Také po aktivaci kaspázami vytvářejí póry v buněčné membráně (na obrázku je tomogram zachycující póry vytvořené na modelovém syntetickém lipozomu). U bakterií se tak děje po napadení bakteriofágem.
Johnson A. G. et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abj8432
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [454,85 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Algoritmy pro zdraví
Ondřej Vrtiška | 8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?
Pavel Stopka | 8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie
Michal Filippi, Jan Sirotek | 8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...