i
Buněčná smrt u bakterií
| 31. 1. 2022 | Vesmír 101, 77, 2022/2
Pyroptóza je specifický druh regulované nekrotické buněčné smrti (viz s. 97). Je to jeden ze způsobů, jimiž se organismus brání infekci. Gasderminy, proteiny aktivované specializovanými proteázami (kaspázami), vytvoří póry v cytoplazmatické membráně a buňka umírá. Nová studie ukázala, že tento sebedestrukční mechanismus je evolučně velmi starý. I bakterie mají proteiny, které jsou s gasderminy funkčně homologické. Také po aktivaci kaspázami vytvářejí póry v buněčné membráně (na obrázku je tomogram zachycující póry vytvořené na modelovém syntetickém lipozomu). U bakterií se tak děje po napadení bakteriofágem.
Johnson A. G. et al.: Science, 2022, DOI: 10.1126/science.abj8432
Ke stažení
článek ve formátu pdf [454,85 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
„Prohráli jsme na covid, protože jsme uvěřili našim odborníkům […] a bohužel, na místě je omluva za ta rozhodnutí, to byla rozhodnutí vlády na...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...