Proti obchodu s černochy

1872: Anglická vláda vyslala právě Sir Bartela Frere do Zanzibaru, aby pokusil se všemožnými prostředky o potlačení obchodu s černochy a zároveň aby zjednal bezpečné a nepřetržité spojení s Livingstonem, kterýž dle nejnovějších zpráv zaslal obšírná psaní ministerstvu indickému o dalším směru cesty v střední Africe.

(Vesmír 2, 68, 1872/5; on-line)

2022: Britové až do roku 1807 obchod s otroky čile provozovali. Pak změnili názor a lodi královského námořnictva patrolující v okolí Afriky se staly jakousi mezinárodní policií, která jen mezi lety 1808 a 1869 západně od Afriky pochytala více než 1600 otrokářských lodí a osvobodila na nich kolem 150 000 Afričanů.

K Británii se po občanské válce přidaly Spojené státy americké, které 18. prosince 1865 zakázaly otroctví přijetím třináctého dodatku ústavy. Přesto problém otroctví a otrokářství ještě dlouho nezmizel¹⁾ a hlavní trh s otroky se ze severu Ameriky přesunul na její jih.²⁾

Vysoká poptávka po levné pracovní síle v americkém zámoří a vidina velkých zisků vedla k obchodu s otroky i válce v regionech střední Afriky. Aby získali otroky, vyvolávali lokální války a zajatce nepřátelské strany takřka beztqrestně zpeněžili. Boj proti otrokářství se tak stal jednou z hlavních myšlenek, s níž roku 1866 vyrazil skotský misionář, lékař a cestovatel David Livingstone na výpravu do střední Afriky. Že je tamní cena lidského života malá, se přesvědčil v létě 1871, kdy se stal přímým svědkem události, při které na tržišti města Nyangwe (dnes v Demokratické republice Kongo) zahynulo asi 400 svobodných Afričanů a otroků. Otřesený Livingstone si událost podrobně zaznamenal do deníku.³⁾

V této situaci přijíždí sir Bartle Edward Frere na Zanzibar dojednat se sultánem Barghashem bin Saidem závazek potlačovat obchod s otroky. Ten otroctví skutečně zruší hned následujícího roku (kdy ve středu Afriky umírá cestovatel Livingstone), ale obchod s otroky vesele kvete dál, což v Britech vyvolává podezření, že si sultán nechává platit za tichou toleranci otrokářské praxe. Stav se změnil až roku 1897, kdy i na Zanzibaru otroctví oficiálně končí. Transfer Afričanů jako otroků pro zámoří bývá nazýván nejnásilnější migrací v dějinách lidstva. Kolik lidí při ní přišlo o život, se nikdy přesně nedozvíme. Nepočetné vědecké studie z poslední doby odhadují, že od srpna 1518, kdy španělský král Karel I. povolil přímý vývoz otroků z Afriky do Severní i Jižní Ameriky, tímto otřesným byznysem prošlo a do Ameriky se dostalo 10,7 milionu Afričanů. Dalších zhruba 1,8 milionu lidí zahynulo cestou.

Posledním státem, který oficiálně zrušil otroctví, byla roku 1981 Mauritánie. Přesto v Mauritánii stále existuje velké množství otroků, a to i navzdory zákonu, který od roku 2007 otrokářství kvalifikuje jako trestný čin, za který hrozí až desetileté vězení. Snaha člověka násilím vnucovat jiným svou moc a vůli ze světa za těch 150 let nevyprchala.