Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Prezidentské volby jako jazykový analog

 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 784, 2022/12

Co nás za měsíc čeká? Volba prezidenta? Volby prezidenta? Prezidentská volba? Nebo prezidentské volby?

V Česku platí několik volebních zákonů – o volbách do parlamentu (tj. sněmovny a senátu), obecních a krajských zastupitelstev a o volbě prezidenta. Co asi určuje kategorii čísla z pohledu zákonodárce? Do všech kolektivních zastupitelských orgánů probíhá mnoho jednotlivých voleb, jsou voleni kandidáti na mnoho židlí, postů, mandátů. Prezidentská stolice je ale jen jedna, tedy snad proto volba, nikoliv volby prezidenta.

Jazyk, jak je jeho zvykem, se věcnou správností nenechává svázat. Jedním z nejsilnějších jazykových faktorů je četnost výskytu výrazového prostředku a uživatelé rádi uplatňují známé modely, nač jen lze. Český národní korpus ukazuje pozoruhodný nesoulad: V konstrukci s neshodným přívlastkem převažuje jednotná volba prezidenta nad množnými volbami prezidenta v poměru přibližně 10 : 1, ale totéž řečeno shodným přívlastkem naopak tenduje k plurálu v poměru přibližně 1 : 4 ve prospěch prezidentských voleb. Kde se ta odlišnost bere?

Lingvistika nezná žádné zjevené pravdy, ale na základě dat může interpretovat: Uživatelé češtiny v tomto případě nejspíš volí jazykové prostředky analogicky. Prezidentské volby jsou plurálové patrně proto, že se přiklánějí k většinovému modelu parlamentní, sněmovní, senátní, komunální volby. Singulárová volba prezidenta může převažovat proto, že jí nekonkuruje žádná ustálená plurálová konstrukce – běžně se nepíše o volbách (natož volbě) sněmovny, senátu atd., nýbrž do sněmovny, senátu atd. A předložka už zjevně předkládá silnou jazykovou bariéru. Nevolí se např. parlament, nýbrž jeho poslanci, senátoři atd. Ale volí se prezident – ten nemá instituci, sám jí je.

A tak má v Česku formálně nejvyšší ústavní činitel oproti jiným orgánům menší pravomoci a přes svou výjimečnost (nebo právě pro ni) podléhá síle jejich jazykové analogie. Tu však ve skutečnosti určují voliči jazykových prostředků – uživatelé češtiny. Ti jsou totiž svrchovaným suverénem nad svým jazykem. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....