Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Prezidentské volby jako jazykový analog

 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 784, 2022/12

Co nás za měsíc čeká? Volba prezidenta? Volby prezidenta? Prezidentská volba? Nebo prezidentské volby?

V Česku platí několik volebních zákonů – o volbách do parlamentu (tj. sněmovny a senátu), obecních a krajských zastupitelstev a o volbě prezidenta. Co asi určuje kategorii čísla z pohledu zákonodárce? Do všech kolektivních zastupitelských orgánů probíhá mnoho jednotlivých voleb, jsou voleni kandidáti na mnoho židlí, postů, mandátů. Prezidentská stolice je ale jen jedna, tedy snad proto volba, nikoliv volby prezidenta.

Jazyk, jak je jeho zvykem, se věcnou správností nenechává svázat. Jedním z nejsilnějších jazykových faktorů je četnost výskytu výrazového prostředku a uživatelé rádi uplatňují známé modely, nač jen lze. Český národní korpus ukazuje pozoruhodný nesoulad: V konstrukci s neshodným přívlastkem převažuje jednotná volba prezidenta nad množnými volbami prezidenta v poměru přibližně 10 : 1, ale totéž řečeno shodným přívlastkem naopak tenduje k plurálu v poměru přibližně 1 : 4 ve prospěch prezidentských voleb. Kde se ta odlišnost bere?

Lingvistika nezná žádné zjevené pravdy, ale na základě dat může interpretovat: Uživatelé češtiny v tomto případě nejspíš volí jazykové prostředky analogicky. Prezidentské volby jsou plurálové patrně proto, že se přiklánějí k většinovému modelu parlamentní, sněmovní, senátní, komunální volby. Singulárová volba prezidenta může převažovat proto, že jí nekonkuruje žádná ustálená plurálová konstrukce – běžně se nepíše o volbách (natož volbě) sněmovny, senátu atd., nýbrž do sněmovny, senátu atd. A předložka už zjevně předkládá silnou jazykovou bariéru. Nevolí se např. parlament, nýbrž jeho poslanci, senátoři atd. Ale volí se prezident – ten nemá instituci, sám jí je.

A tak má v Česku formálně nejvyšší ústavní činitel oproti jiným orgánům menší pravomoci a přes svou výjimečnost (nebo právě pro ni) podléhá síle jejich jazykové analogie. Tu však ve skutečnosti určují voliči jazykových prostředků – uživatelé češtiny. Ti jsou totiž svrchovaným suverénem nad svým jazykem. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...