Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Prezidentské volby jako jazykový analog

 |  5. 12. 2022
 |  Vesmír 101, 784, 2022/12

Co nás za měsíc čeká? Volba prezidenta? Volby prezidenta? Prezidentská volba? Nebo prezidentské volby?

V Česku platí několik volebních zákonů – o volbách do parlamentu (tj. sněmovny a senátu), obecních a krajských zastupitelstev a o volbě prezidenta. Co asi určuje kategorii čísla z pohledu zákonodárce? Do všech kolektivních zastupitelských orgánů probíhá mnoho jednotlivých voleb, jsou voleni kandidáti na mnoho židlí, postů, mandátů. Prezidentská stolice je ale jen jedna, tedy snad proto volba, nikoliv volby prezidenta.

Jazyk, jak je jeho zvykem, se věcnou správností nenechává svázat. Jedním z nejsilnějších jazykových faktorů je četnost výskytu výrazového prostředku a uživatelé rádi uplatňují známé modely, nač jen lze. Český národní korpus ukazuje pozoruhodný nesoulad: V konstrukci s neshodným přívlastkem převažuje jednotná volba prezidenta nad množnými volbami prezidenta v poměru přibližně 10 : 1, ale totéž řečeno shodným přívlastkem naopak tenduje k plurálu v poměru přibližně 1 : 4 ve prospěch prezidentských voleb. Kde se ta odlišnost bere?

Lingvistika nezná žádné zjevené pravdy, ale na základě dat může interpretovat: Uživatelé češtiny v tomto případě nejspíš volí jazykové prostředky analogicky. Prezidentské volby jsou plurálové patrně proto, že se přiklánějí k většinovému modelu parlamentní, sněmovní, senátní, komunální volby. Singulárová volba prezidenta může převažovat proto, že jí nekonkuruje žádná ustálená plurálová konstrukce – běžně se nepíše o volbách (natož volbě) sněmovny, senátu atd., nýbrž do sněmovny, senátu atd. A předložka už zjevně předkládá silnou jazykovou bariéru. Nevolí se např. parlament, nýbrž jeho poslanci, senátoři atd. Ale volí se prezident – ten nemá instituci, sám jí je.

A tak má v Česku formálně nejvyšší ústavní činitel oproti jiným orgánům menší pravomoci a přes svou výjimečnost (nebo právě pro ni) podléhá síle jejich jazykové analogie. Tu však ve skutečnosti určují voliči jazykových prostředků – uživatelé češtiny. Ti jsou totiž svrchovaným suverénem nad svým jazykem. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a bohemistiku na FF UK. Pracuje v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, podílí se na provozu jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je součástí twitterového účtu @lingvojazyce. Má rád architekturu a pivo.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...