Jepice pod tomografem

V pryskyřici, kterou vylučují stromy při poškození kůry, často uvízne různý hmyz. Lze najít jedince staré miliony let (nejstarší exempláře až 100 milionů), které se uchovaly ve ztvrdlé fosilní pryskyřici – jantaru. Nejhojnější naleziště jantaru se nacházejí v oblasti Baltského moře, odkud pochází i nově popsaný druh jepice.

Jako zkameněliny se tito zástupci nejstarší linie křídlatého hmyzu nacházejí relativně vzácně. Jepice činí jen 1,5 procenta ze všech nálezů, což je dané vodním způsobem života jejich larev. Protože dospělci létají nad řekami, nikoli v lese, zachytí se ve smůle málokdy. Naše jepice (obr. 1) pochází ze stuttgartské kolekce, z daru neznámého sběratele. Určit přesně důležité morfologické znaky a druh tohoto exempláře by ještě před dvaceti lety nebylo možné, průhledný materiál umožňuje sice podrobné studium zkamenělin pod mikroskopem, avšak u naší jepice bránily zkoumání potřebných detailů praskliny a nečistoty v jantaru. Naštěstí dnes máme k dispozici moderní metodu rentgenové mikrotomografie, a tak jsme mohli starý exemplář „znovuobjevit“. Přesná trojrozměrná rekonstrukce (obr. 2) umožnila zobrazit důležité znaky a zařadit fosilní jepici do správné systematické skupiny.

Stáří naší fosilie samce s délkou těla 5,4 mm a délkou předních křídel 5,88 mm se odhaduje na 35 až 47 milionů let. Exemplář jsme zařadili do rodu Calliarcys a dostal druhové jméno Calliarcys antiquus. Jde o nejvzácnější skupinu jepic v Evropě. Dosud byli známi jen dva zástupci tohoto rodu. První byl popsán na konci 19. století ve Španělsku, další exemplář jsme našli až na východě Turecka v roce 2015. Náš fosilní nález je tedy třetím zástupcem rodu a lze z něj nejen usuzovat na trvalý výskyt rodu v Evropě od třetihorního eocénu, ale poskytuje i cenný zdroj informací o evoluci a někdejší diverzitě tohoto hmyzu.

Nově popsaný druh jepice.Snímek Roman Hodunko

A další exempláře, na které se vyzbrojeni rentgenovým mikrotomografem chystáme? První jepice pochází z mezozoika a budeme zkoumat morfologii jejího rozmnožovacího ústrojí. Druhým zkoumaným objektem bude larva jepice, respektive její ústní orgány. Představují-li jepice 1,5 procenta všech nálezů hmyzu v jantaru, pak jejich larvy jen půl procenta z tohoto počtu (larva žijící ve vodě uvízne v pryskyřici opravdu jen fantastickou náhodou), a my doufáme, že přispějeme k poznání jejich místa ve fylogenetickém stromu.

Nově popsaný druh jepice zobrazený s pomocí rentgenové mikrotomografie.Roman Hodunko

Godunko R. J. et al.: Scientific Reports, 2022, DOI: 10.1038/s41598-022-18234-4