Učíme se ovládat molekulární nůžky

Cesta genetické informace z DNA přes RNA do pořadí aminokyselin v proteinech není přímočará. Přepisem do RNA vzniká tzv. primární transkript, v němž pořadí bází kopíruje sekvenci DNA. Následuje sestřih, při němž jsou části řetězce (introny) odstraněny. Spojením zbývajících částí (exonů) vzniká mRNA, podle které se v ribozomech tvoří proteiny.

Sestřih RNA obstarává spliceozom – komplex proteinů a malých molekul RNA. Je to složitý molekulární stroječek, který se pro každý sestřih skládá nově. A pokud se při jeho konstrukci něco pokazí, nefunguje správně ani spliceozom, ani životně důležitý sestřih RNA. V Nature publikovaný výzkum mezinárodního týmu vedeného Daliborem Blažkem z CEITEC Masarykovy univerzity odhalil roli enzymu CDK11 při tvorbě spliceozomu. CDK11 patří mezi kinázy – enzymy fosforylující svůj substrát, a měnící tím jeho tvar a aktivitu. CDK11 fosforyluje jednu z proteinových součástek spliceozomu. Ta pak může správně zapadnout na své místo v komplexu.

Kromě přesné role CDK11 tým také zjistil, že molekula OTS964, o níž se už dříve vědělo, že CDK11 inhibuje, má vysokou specifitu – na jiné kinázy nepůsobí. A protože CDK11 je důležitý pro množení mnoha typů nádorových buněk, otevírá se cesta pro hledání nových terapeutických možností. Nefunkční CDK11 vede k nefunkčnímu spliceozomu a ten k neschopnosti buňky pokračovat v dělení.

Hluchý M., Gajdušková P. et al.: Nature, 2022, DOI: 10.1038/s41586-022-05204-z