Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Teplota uvnitř buněk

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 600, 2022/10

Měřit teplotu uvnitř buněk nebo dokonce uvnitř jediné organely s přesností několika desetin stupně Celsia? Není to nemožné. Alespoň to tvrdí Norikazu Mizuochi se svými spolupracovníky. Jejich pozornost se soustředila na nanodiamanty a jejich barevná centra (defekty v krystalové mřížce). Věděli, že vlnová délka bezfononového píku v jejich spektru je velmi citlivá na teplotu. Orientovali se na barevná centra vytvořená v nanodiamantu nahrazením dvou sousedních atomů atomem křemíku (viz obr.). Problémy nastaly s přípravou vhodných nanodiamantů. Při chemické depozici par nebo vystavení vysokým teplotám a tlakům totiž vznikají nanodiamanty větší než 200 nm. K tomu, aby získali nanodiamanty o velikosti o jeden řád nižší, použili Mizuochi a jeho tým důmyslnou metodu. Připravili totiž směs výbušnin s křemíkem a nechali ji explodovat v atmosféře CO2. Vzniklý produkt mnohastupňově složitě čistili a propírali v kyselinách a deionizované vodě. Získané částice nakonec potáhli biokompatibilním polymerem a na centrifuze oddělili částice větší než 20 nm. Tak malé nanodiamanty je možné vpravit do buňky bez jejího poškození. V rozmezí teplot 22–40,5 °C se bezfononový pík o vlnové délce 737 nm lineárně posouvá směrem k červené.

Masanori Fujiwara et al.: Carbon, 2022, DOI: 10.1016/j.carbon.2022.06.076

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...