i

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Bouřky zdrojem hydroxylových radikálů

 |  3. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 599, 2022/10

Již bylo známo, že výboje v bouřkových mracích produkují velká množství reaktivních radikálů hydroxylu (OH*) a hydroperoxylu (HO2*), které hrají důležitou úlohu v chemii atmosféry. V troposféře i stratosféře reagují např. se skleníkovými plyny (NO, CO, CH4, O3), ale rovněž s řadou polutantů (a jsou tedy prvním stupněm samočistění atmosféry). Nevědělo se však, že se velké množství těchto radikálů tvoří rovněž v doutnavých výbojích, jež za bouřky vznikají na uzemněných kovových předmětech, zejména na špičkách bleskosvodů, stožárů i na vedeních velmi vysokého napětí ap. Modelové výpočty vedly k závěru, že přetrvávají v atmosféře příliš krátce na to, aby pro ni měly nějaký větší význam. V rozporu s tímto očekáváním se však zjistilo, že jejich skutečná doba života je až o dva řády vyšší, než předpovídaly modely.

Doutnavý výboj generuje především ultrafialové záření. Zjištění, že při bouřkách vznikají enormní množství reaktivních hydroxyradikálů, zřejmě povede k přehodnocení příčin předčasného znehodnocení nekeramických izolátorů, které se na vedení velmi vysokého napětí používají. Technici dosud předpokládali, že hlavní příčinou je UV záření. Autoři této studie ji přičítají hydroxyradikálům.

William H. Brune et al.: PNAS, 2022, DOI: 10.1073/pnas.2201213119

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Meteorologie, Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...