Světelné znečištění u pobřeží oceánů

S postupující urbanizací mořských pobřeží roste problém světelného znečištění pobřežních vod, které je dosud ve srovnání se světelným smogem ovlivňujícím suchozemský život poměrně přehlížené.

Vznikl proto globální atlas umělého světla pod mořskou hladinou, vytvořený s využitím satelitního snímkování, pozorování in situ a matematického modelování distribuce světla různých vlnových délek ve vodním sloupci. Biologicky významná intenzita světla je definována jako intenzita, která vyvolává cirkadiánní migraci u celosvětově rozšířených korýšů rodu Calanus.

Atlas s prostorovým rozlišením 1 × 1 km ukazuje, že biologicky významnému světelnému znečištění je v hloubce jednoho metru vystaveno asi 1,9 milionu km² světových pobřežních vod (3,1 % plochy výlučných ekonomických zón jednotlivých přímořských států, sahajících do vzdálenosti 370 km od pobřeží). V hloubce 10 metrů je umělým osvětlením ovlivněno 1,6 milionu km² a ve 20 metrech stále ještě 840 000 km². Rozsáhlé oblasti jsou takto postiženy například ve Středozemním moři, v Perském zálivu nebo v Jihočínském moři.

Smyth T. J. et al.: Elementa: Science of the Anthropocene, 2021, DOI: 10.1525/elementa.2021.00049