i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Prečo sú niektoré ryby „teplokrvné“?

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 523, 2021/9

Delenie stavovcov na studenokrvné a teplokrvné poznajú už deti v základnej škole. Na jednej strane sa tak tradične ocitajú rybovité stavovce, obojživelníky a plazy, na tej druhej sú pre zmenu vtáky a cicavce. Odhliadnuc od toho, že táto terminológia je značne zavádzajúca a v súčasnosti ju nahrádzajú pojmy, ako ektotermia (telesná teplota závisí od teploty prostredia) a endotermia (teplota tela regulovaná vlastným metabolizmom), v prípade rýb (v najširšom zmysle) nie je ani toto delenie úplne korektné. Niektoré druhy sú totiž schopné udržiavať si aspoň v určitých častiach tela vyššiu teplotu, než je teplota okolitej vody (ide o tzv. regionálnu endotermiu). Stále je však záhadou, akú výhodu to poskytuje svojím rybím nositeľom.

Na vysvetlenie evolúcie tohto fenoménu boli navrhnuté dve základné hypotézy: endotermia môže rybám umožňovať život v širšom teplotnom rozmedzí, alebo ryby s vyššou telesnou teplotou sa môžu pohybovať rýchlejšie než druhy bez tejto „vychytávky“. Autori nedávnej štúdie v časopise Functional Ecology nazhromaždili pomocou dátových záznamníkov pripevnených priamo na telách rýb unikátne a veľmi presné údaje o teplotnej nike a rýchlosti pohybu niekoľkých desiatok rybích druhov. Ukázalo sa, že ryby, ktoré sú schopné regulovať vlastnú teplotu, sa pohybovali v priemere 1,6-krát rýchlejšie ako ektotermné ryby. Na rozdiel od niektorých predošlých štúdií táto ale nepreukázala schopnosť endotermných rýb obývať vody so širším teplotným rozmedzím. Vyššia rýchlosť pohybu endotermných rýb, napr. žralokov či tuniakov, je výhodou pri love potravy, alebo naopak pri úniku pred predátormi. Vyriešenie otázky výhodnosti rybej endotermie zrejme v budúcnosti prinesú štúdie zahrňujúce väčší počet druhov rozložených naprieč celým evolučným stromom rýb.

Harding L. et al.: Functional Ecology, 2021, DOI: 10.1111/1365-2435.13869

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Ichtyologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy.

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné