i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Negatívny vplyv hluku v období, keď sa vtáky učia spievať

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 524, 2021/9

Vysokou mierou hluku, najmä z dopravy, je zaťažené predovšetkým mestské prostredie. V súvislosti s narastajúcou ľudskou činnosťou sa bude jeho intenzita zrejme len zvyšovať. V poslednom období pribúdajú vedecké práce dokumentujúce negatívny vplyv nadmerného hluku nielen na zdravie človeka, ale aj na ostatné organizmy.

Z nedávnej experimentálnej štúdie nemecko-francúzskeho vedeckého tímu vyplýva, že mladé zebričky (Taeniopygia guttata) vystavené nadmernému dopravnému hluku majú problémy v období, keď sa učia spievať. Zebričky, podobne ako mláďatá veľkej časti ostatných spevavcov (rad Passeriformes; česky pěvci), sa musia naučiť druhovo špecifickej vokalizácii napodobňovaním dospelých jedincov (tútorov). Schopnosť učiť sa spievať je ale pri vtákoch často časovo obmedzená na obdobie tzv. senzitívnej periódy, ktorá je v prípade zebričiek spravidla medzi 25. a 90. dňom života. Približne vo veku 90 dní sa ich spev kryštalizuje: stáva sa stabilným a stereotypným a v priebehu dospelého života sa už nemení.

Pokusné zebričky rozdelili počas senzitívnej periódy na dve skupiny. Obom skupinám púšťali nahrávky spevu dospelého samca. Kým jedna skupina vyrastala v tichom prostredí, druhá bola vystavená hluku z dopravy v podobe zvukovej nahrávky z okolia rušnej cesty v Mníchove. Z následných analýz vyplynulo, že jedince z druhej skupiny sa učili spievať dlhšie a pri kopírovaní spevných štruktúr dospelého tútora robili viac chýb. Dopravný hluk bol v ich prípade zodpovedný aj za zníženú aktivitu imunitného systému. To všetko naznačuje, že dlhodobé vystavenie nadmernému hluku predstavuje pre vtáky významný zdroj chronického stresu, ktorý negatívne ovplyvňuje ich kognitívne funkcie počas kritických vývojových období.

Brumm H. et al.: Science Advances, 2021, DOI: 10.1126/sciadv.abe2405

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy.

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné