i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Negatívny vplyv hluku v období, keď sa vtáky učia spievať

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 524, 2021/9

Vysokou mierou hluku, najmä z dopravy, je zaťažené predovšetkým mestské prostredie. V súvislosti s narastajúcou ľudskou činnosťou sa bude jeho intenzita zrejme len zvyšovať. V poslednom období pribúdajú vedecké práce dokumentujúce negatívny vplyv nadmerného hluku nielen na zdravie človeka, ale aj na ostatné organizmy.

Z nedávnej experimentálnej štúdie nemecko-francúzskeho vedeckého tímu vyplýva, že mladé zebričky (Taeniopygia guttata) vystavené nadmernému dopravnému hluku majú problémy v období, keď sa učia spievať. Zebričky, podobne ako mláďatá veľkej časti ostatných spevavcov (rad Passeriformes; česky pěvci), sa musia naučiť druhovo špecifickej vokalizácii napodobňovaním dospelých jedincov (tútorov). Schopnosť učiť sa spievať je ale pri vtákoch často časovo obmedzená na obdobie tzv. senzitívnej periódy, ktorá je v prípade zebričiek spravidla medzi 25. a 90. dňom života. Približne vo veku 90 dní sa ich spev kryštalizuje: stáva sa stabilným a stereotypným a v priebehu dospelého života sa už nemení.

Pokusné zebričky rozdelili počas senzitívnej periódy na dve skupiny. Obom skupinám púšťali nahrávky spevu dospelého samca. Kým jedna skupina vyrastala v tichom prostredí, druhá bola vystavená hluku z dopravy v podobe zvukovej nahrávky z okolia rušnej cesty v Mníchove. Z následných analýz vyplynulo, že jedince z druhej skupiny sa učili spievať dlhšie a pri kopírovaní spevných štruktúr dospelého tútora robili viac chýb. Dopravný hluk bol v ich prípade zodpovedný aj za zníženú aktivitu imunitného systému. To všetko naznačuje, že dlhodobé vystavenie nadmernému hluku predstavuje pre vtáky významný zdroj chronického stresu, ktorý negatívne ovplyvňuje ich kognitívne funkcie počas kritických vývojových období.

Brumm H. et al.: Science Advances, 2021, DOI: 10.1126/sciadv.abe2405

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.