i

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Negatívny vplyv hluku v období, keď sa vtáky učia spievať

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 524, 2021/9

Vysokou mierou hluku, najmä z dopravy, je zaťažené predovšetkým mestské prostredie. V súvislosti s narastajúcou ľudskou činnosťou sa bude jeho intenzita zrejme len zvyšovať. V poslednom období pribúdajú vedecké práce dokumentujúce negatívny vplyv nadmerného hluku nielen na zdravie človeka, ale aj na ostatné organizmy.

Z nedávnej experimentálnej štúdie nemecko-francúzskeho vedeckého tímu vyplýva, že mladé zebričky (Taeniopygia guttata) vystavené nadmernému dopravnému hluku majú problémy v období, keď sa učia spievať. Zebričky, podobne ako mláďatá veľkej časti ostatných spevavcov (rad Passeriformes; česky pěvci), sa musia naučiť druhovo špecifickej vokalizácii napodobňovaním dospelých jedincov (tútorov). Schopnosť učiť sa spievať je ale pri vtákoch často časovo obmedzená na obdobie tzv. senzitívnej periódy, ktorá je v prípade zebričiek spravidla medzi 25. a 90. dňom života. Približne vo veku 90 dní sa ich spev kryštalizuje: stáva sa stabilným a stereotypným a v priebehu dospelého života sa už nemení.

Pokusné zebričky rozdelili počas senzitívnej periódy na dve skupiny. Obom skupinám púšťali nahrávky spevu dospelého samca. Kým jedna skupina vyrastala v tichom prostredí, druhá bola vystavená hluku z dopravy v podobe zvukovej nahrávky z okolia rušnej cesty v Mníchove. Z následných analýz vyplynulo, že jedince z druhej skupiny sa učili spievať dlhšie a pri kopírovaní spevných štruktúr dospelého tútora robili viac chýb. Dopravný hluk bol v ich prípade zodpovedný aj za zníženú aktivitu imunitného systému. To všetko naznačuje, že dlhodobé vystavenie nadmernému hluku predstavuje pre vtáky významný zdroj chronického stresu, ktorý negatívne ovplyvňuje ich kognitívne funkcie počas kritických vývojových období.

Brumm H. et al.: Science Advances, 2021, DOI: 10.1126/sciadv.abe2405

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...