Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Konspirace jako folklor

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 521, 2021/9

ad Vesmír 100, 233, 2021/4

Článek označující konspirační teorie za městský folklor mě poněkud zarazil. Několik let jsem byl členem národopisného souboru Radhošť a mezi konspiračními teoriemi a folklorem nevidím žádné souvislosti. Mohly by se spíše pokládat za jistý druh náboženství (či sektářství). V článku postrádám hlubší analýzu popisovaných negativních jevů. Nejsme v tom ovšem sami – rozdělení společnosti můžeme pozorovat i v tradičních baštách demokracie, jako jsou Izrael, Velká Británie nebo USA.

Jan Matys, Davle

Odpověď autora: Konspirační teorie studují různé vědní disciplíny a každá z nich tento fenomén chápe svým úhlem pohledu. Politology zajímá politický rozměr, historiky dějiny, sociology společenská dimenze konspiračních teorií. Etnologové téma chápou jako svébytné vývojové stadium folklorního žánru fámy; pomáhá tomu především neformální způsob jejich šíření. Konspirační teorie se totiž ve společnosti šíří velmi podobně jako fámy, pověsti, pohádky, anekdoty či memy. Současný folklor je v moderním pojetí, třeba dle amerického etnologa Timothyho Tangherliniho, chápán jako ústně, ale i na internetu šířené kolektivní texty, kolující jak uvnitř specifických sociálních sítí, tak napříč jimi. V sociální praxi se současný folklor projevuje pomocí performancí, tedy konkrétních aktů vyprávění, psaní či „přeposílání“ textů. Tyto performance pak slouží jako prostor pro veřejné vyjednávání kulturní ideologie, tedy kolektivních hodnot, představ či společenských norem určité sociální skupiny. Folklor jako společenský fenomén tak existuje v neustálém dialektickém napětí: mezi představami a požadavky jednotlivců na straně jedné a kolektivními tradicemi sociálních skupin, kterých jsou tyto osoby příslušníky, na straně druhé. Právě proto se folklorní texty (včetně konspiračních teorií) neustále – podobně jako virus – mění, mutují a přetvářejí, aby se co nejlépe přizpůsobily individuálním potřebám jedinců. Ideologická dimenze konspiračních teorií je pak skutečně, jak naznačila čtenářova reakce, přibližuje náboženství. Není proto náhodou, že etnologové konspirační teorie častou zkoumají společně s religionisty – odborníky na komparativní studium náboženství. Etnology na konspiračních teoriích zajímá jejich vznik a způsob šíření, religionisty jejich ideový obsah.

Ke stažení

O autorovi

Petr Janeček

Doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D., (*1978) působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti etnologie a folkloristiky. Jeho hlavním badatelským zájmem je současný folklor, dějiny oboru a teoretické aspekty nemateriálního kulturního dědictví.
Janeček Petr

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.