Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Konspirace jako folklor

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 521, 2021/9

ad Vesmír 100, 233, 2021/4

Článek označující konspirační teorie za městský folklor mě poněkud zarazil. Několik let jsem byl členem národopisného souboru Radhošť a mezi konspiračními teoriemi a folklorem nevidím žádné souvislosti. Mohly by se spíše pokládat za jistý druh náboženství (či sektářství). V článku postrádám hlubší analýzu popisovaných negativních jevů. Nejsme v tom ovšem sami – rozdělení společnosti můžeme pozorovat i v tradičních baštách demokracie, jako jsou Izrael, Velká Británie nebo USA.

Jan Matys, Davle

Odpověď autora: Konspirační teorie studují různé vědní disciplíny a každá z nich tento fenomén chápe svým úhlem pohledu. Politology zajímá politický rozměr, historiky dějiny, sociology společenská dimenze konspiračních teorií. Etnologové téma chápou jako svébytné vývojové stadium folklorního žánru fámy; pomáhá tomu především neformální způsob jejich šíření. Konspirační teorie se totiž ve společnosti šíří velmi podobně jako fámy, pověsti, pohádky, anekdoty či memy. Současný folklor je v moderním pojetí, třeba dle amerického etnologa Timothyho Tangherliniho, chápán jako ústně, ale i na internetu šířené kolektivní texty, kolující jak uvnitř specifických sociálních sítí, tak napříč jimi. V sociální praxi se současný folklor projevuje pomocí performancí, tedy konkrétních aktů vyprávění, psaní či „přeposílání“ textů. Tyto performance pak slouží jako prostor pro veřejné vyjednávání kulturní ideologie, tedy kolektivních hodnot, představ či společenských norem určité sociální skupiny. Folklor jako společenský fenomén tak existuje v neustálém dialektickém napětí: mezi představami a požadavky jednotlivců na straně jedné a kolektivními tradicemi sociálních skupin, kterých jsou tyto osoby příslušníky, na straně druhé. Právě proto se folklorní texty (včetně konspiračních teorií) neustále – podobně jako virus – mění, mutují a přetvářejí, aby se co nejlépe přizpůsobily individuálním potřebám jedinců. Ideologická dimenze konspiračních teorií je pak skutečně, jak naznačila čtenářova reakce, přibližuje náboženství. Není proto náhodou, že etnologové konspirační teorie častou zkoumají společně s religionisty – odborníky na komparativní studium náboženství. Etnology na konspiračních teoriích zajímá jejich vznik a způsob šíření, religionisty jejich ideový obsah.

Ke stažení

O autorovi

Petr Janeček

Doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D., (*1978) působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti etnologie a folkloristiky. Jeho hlavním badatelským zájmem je současný folklor, dějiny oboru a teoretické aspekty nemateriálního kulturního dědictví.
Janeček Petr

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...