Vybíráme z Vesmíru 1961–1970

Ve Spojených státech užívají stále častěji detektorů lži k zjišťování nejrůznějších skutečností na základě vypovědí pokusných osob. [...] H. B. Dearman а В. M. Smith ukazují [...], k jak absurdním závěrům může užití takového přístroje vést. Mladému vicepresidentovi banky byla položena otázka, zda někdy ukradl nějaké peníze bance nebo zákazníkovi. Zkoušený muž projevil „silnou reakci“ na tuto odpověď. [...] Kontrola však nezjistila, že by se kdy byl dopustil jakýchkoliv malverzací. Případu se ujali psychiatři a zjistili, že důvodem k silné emotivní reakci při uvedených otázkách byla jakási soukromá finanční záležitost tohoto muže, při níž nejednal zcela správně s penězi své matky a ženy, které byly zároveň zákaznicemi banky. Pečlivým zkoumáním bylo zjištěno, že u něho reakce nastala jen ve spojení s pojmem zákazník, způsobila ji asociace žena-matka-zákaznice. [...]

(Vesmír 42, 279, 1963/10)

Pro letce, kteří mohou havarovat na poušti, jsou vydány zvláštní instrukce, jak hledat zdroje vody, protože při maximální denní teplotě 40° С přežije člověk v takovém prostředí nejvýše 4 dny bez vody. Často však vodní zdroje nejsou na poušti vůbec dosažitelné nebo neexistují. Experimentálně bylo potvrzeno, že v takovém případě může být záchranou života hemolymfa z rozdrcených živých hlemýžďů [...] Eremina Ehrenbergi Roth. Na 4 dny přežití na poušti je zapotřebí asi 9 l tekutiny, kterou možno získat ze 4500 hlemýžďů.

(Vesmír 43, 124, 1964/4)

Dr. Mihailovič z university v Bělehradě sledoval vliv zimního spánku na paměť a schopnost učení u veverek. V prvním pokuse je naučil hledat cestu zvláštním bludištěm již na podzim, pak je nechal přezimovat a na jaře zjistil, že veverky tutéž cestu v bludišti absolvují lépe. V druhém pokuse zaznamenal, že učí-li se veverky hledat cestu bludištěm poprvé, jde jim to lépe těsně po probuzení ze zimního spánku než např. na podzim. [...]

(Vesmír 48, 30, 1969/1)

Umějí zvířata lhát? Tomu se zdá nasvědčovat pozorování G. Rüppella. Do tábora výzkumné výpravy v Arktidě docházela pravidelně rodina lišek polárních a živila se zbytky. Dospělá zvířata byla krotší než mláďata, brala potravu přímo z ruky a dostávala tak nejlepší sousta. Chtělo-li se mládě zmocnit lepšího kusu, muselo rodiče štěkáním zahnat. To se mu také ve většině případech podařilo, neboť v tuto dobu se u dospělých lišek ještě silně uplatňuje zábrana kousat mláďata. Zahnaná liška chvíli přihlížela a pak bez jakékoli zjevné příčiny najednou vyrazila varovný hlas. Mládě bleskově zareagovalo a zmizelo mezi skalami. Dospělá liška zbylou potravu sežrala. — Toto zřetelné „obelhávání“ se pak ještě mnohokrát opakovalo. Později mladá liška zjistila, že v tomto případě žádné skutečné nebezpečí nehrozí a setrvávala — i když v silně podřízeném postoji — u žrádla. Podobné, původnímu účelu vzdálené používání varovného hlasu bylo již dříve pozorováno též u kosů a bobrů.

(Vesmír 49, 316, 1970/10)

Stále zaostáváme za vyspělými státy ve vybavení stroji moderní výpočetní techniky, zejména samočinnými počítači a příslušenstvím. [...] Celosvětový průměr dosahuje téměř 20 počítačů na 1 mil. obyvatel. To není pro ČSSR s 8,6 počítačů na 1 mil. obyvatel konstatování právě radostné. Přihlížíme-li kromě počtu strojů i k jejich kapacitě, výkonu a vybavení periferním zařízením, je situace ještě kritičtější. [...]

(Vesmír 47, 281, 1968/9)