Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Štěpná reakce v jádře bílého trpaslíka?

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 424, 2021/7

Hvězdy velikosti našeho Slunce končí jako bílí trpaslíci. Bílý trpaslík vyzařuje energii a chladne. Nemusí však neúprosně směřovat k velmi vzdálenému konci černého trpaslíka. Pokud má bílý trpaslík hvězdného souputníka, může přetahovat jeho hmotu tak dlouho, až překročí Chandrasekharovu mez (přibližně 1,4 hmotnosti Slunce) a exploduje jako supernova typu Ia.

Je možné, že ne všechny supernovy typu Ia by musely pocházet z binárního systému, jak ukazuje práce C. Horowitze a M. Caplana. Většinu hmoty bílého trpaslíka tvoří uhlík a kyslík. Předchozí termonukleární reakce však vytvořily i určité množství aktinidů. Jak bílý trpaslík chladne, dochází v jeho jádru ke krystalizaci, především těžších prvků. Jádro bílého trpaslíka má hustotu řádu 108 g.cm–3. Při této hustotě může být kritické množství uranu potřebné pro štěpnou reakci velmi nízké (autoři odhadují, že to může být pouhých 10–6 g). Neutrony ze spontánního štěpení by mohly iniciovat řetězovou štěpnou reakci a uvolněná energie by mohla zapálit fúzní reakci lehkých prvků jádra trpaslíka potřebnou k vzniku supernovy. Autoři se domnívají, že jejich hypotéza by mohla vysvětlit mechanismus vzniku jednoho podtypu supernov Ia.

Horowitz C. J., Caplan M. E.: Phys. Rev. Letts., 2021, DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.131101

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Prasečí ledviny pracují v lidském těle

Prasečí ledviny pracují v lidském těle audiovideo

Jaroslav Petr  |  23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné