Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Štěpná reakce v jádře bílého trpaslíka?

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 424, 2021/7

Hvězdy velikosti našeho Slunce končí jako bílí trpaslíci. Bílý trpaslík vyzařuje energii a chladne. Nemusí však neúprosně směřovat k velmi vzdálenému konci černého trpaslíka. Pokud má bílý trpaslík hvězdného souputníka, může přetahovat jeho hmotu tak dlouho, až překročí Chandrasekharovu mez (přibližně 1,4 hmotnosti Slunce) a exploduje jako supernova typu Ia.

Je možné, že ne všechny supernovy typu Ia by musely pocházet z binárního systému, jak ukazuje práce C. Horowitze a M. Caplana. Většinu hmoty bílého trpaslíka tvoří uhlík a kyslík. Předchozí termonukleární reakce však vytvořily i určité množství aktinidů. Jak bílý trpaslík chladne, dochází v jeho jádru ke krystalizaci, především těžších prvků. Jádro bílého trpaslíka má hustotu řádu 108 g.cm–3. Při této hustotě může být kritické množství uranu potřebné pro štěpnou reakci velmi nízké (autoři odhadují, že to může být pouhých 10–6 g). Neutrony ze spontánního štěpení by mohly iniciovat řetězovou štěpnou reakci a uvolněná energie by mohla zapálit fúzní reakci lehkých prvků jádra trpaslíka potřebnou k vzniku supernovy. Autoři se domnívají, že jejich hypotéza by mohla vysvětlit mechanismus vzniku jednoho podtypu supernov Ia.

Horowitz C. J., Caplan M. E.: Phys. Rev. Letts., 2021, DOI: 10.1103/PhysRevLett.126.131101

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...