Neviditelný senzor do podkoží
| 31. 5. 2021 | Vesmír 100, 357, 2021/6
Nejmenší senzor pro sledování tělesných procesů, který obsahuje vše potřebné pro svůj provoz, představili odborníci z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Má objem menší než 0,1 mm3 a příkon menší než 1 nW. K přenosu informací i k získávání energie využívá ultrazvuk. Energii akustického signálu převádějí na elektřinu piezoelektrické součástky. Senzor může být injekčně vpraven do podkoží. Dokáže měřit teplotu (např. pro monitoring využití tepla v protirakovinné terapii nebo v neuromodulaci), lze si však představit i další aplikace. Funkčnost in vivo autoři demonstrovali zatím u myší.
Shi C. et al.: Sci. Adv., 2021, DOI: 10.1126/sciadv.abf6312
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [573,11 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nanotechnologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...