Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Pachem proti padouchům

 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 278, 2021/5

Příležitostí, jak se přesvědčit o účinnosti dezinformací na lidskou společnost, máme poslední dobou víc, než by nám bylo milo. Nová studie týmu Granta L. Norburyho z novozélandské výzkumné instituce Manaaki Whenua–Landcare Research však ukázala, že falešných zpráv lze využít i k dobrým účelům, konkrétně k ochraně ohrožených druhů. Na Novém Zélandu se rozhodli zbavit se nejproblematičtějších invazních savců do roku 2050 (viz rovněž Vesmír 97, 458, 2018/7) s cílem zachránit leckdy kriticky ohrožené původní druhy, zejména ikonické ptáky. Nutnost hubit nepůvodní druhy ve velkém, navíc často nehumánními metodami, pochopitelně vyvolává i negativní reakce.

Jako alternativa vůči smrticím metodám (pastem či jedům) i vůči humánnějšímu, leč kontroverznímu genovému tahu se nabízí geniálně jednoduché řešení – přesvědčit predátory, aby nevěřili svým smyslům. V experimentu byly zavlečené savčí druhy, kočky, fretky a ježci, ve vytipovaných oblastech Jižního ostrova vystaveny pachům křepelky japonské (Coturnix japonica), kura domácího a racka jižního (Larus dominicanus). Akce se uskutečnila ve dvou letech, vždy před začátkem hnízdní sezony. Savci si zvykli, že ptačí pach není spojen s žádnou odměnou, a proto se ho postupně naučili ignorovat (počet interakcí s pachovými návnadami poklesl na méně než desetinu). Když pak na říční pobřeží přiletěli bahňáci, konkrétně kulíci dvoupruzí (Charadrius bicinctus), kulíci křivozobí (Anarhynchus frontalis) a ústřičníci Haematopus finschi, aby zahnízdili, měli to o poznání snazší – v oblastech s pachovou hybridní válkou jim vzrostla úspěšnost líhnutí na 1,7násobek oproti oblastem „bez zásahu“. U kulíků dvoupruhých autoři odhadují, že by každoroční dezinformační kampaň mohla obrátit populační trend a po 25 letech vést k nárůstu populace o 27 %.

Metoda přitom není drahá – stojí asi 520 korun (33 novozélandských dolarů) na hektar, čímž je srovnatelná s uvedenými smrticími metodami.

Norbury G. L. et al.: Science Advances, 2021, DOI: 10.1126/sciadv.abe4164

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...