fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Pachem proti padouchům

 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 278, 2021/5

Příležitostí, jak se přesvědčit o účinnosti dezinformací na lidskou společnost, máme poslední dobou víc, než by nám bylo milo. Nová studie týmu Granta L. Norburyho z novozélandské výzkumné instituce Manaaki Whenua–Landcare Research však ukázala, že falešných zpráv lze využít i k dobrým účelům, konkrétně k ochraně ohrožených druhů. Na Novém Zélandu se rozhodli zbavit se nejproblematičtějších invazních savců do roku 2050 (viz rovněž Vesmír 97, 458, 2018/7) s cílem zachránit leckdy kriticky ohrožené původní druhy, zejména ikonické ptáky. Nutnost hubit nepůvodní druhy ve velkém, navíc často nehumánními metodami, pochopitelně vyvolává i negativní reakce.

Jako alternativa vůči smrticím metodám (pastem či jedům) i vůči humánnějšímu, leč kontroverznímu genovému tahu se nabízí geniálně jednoduché řešení – přesvědčit predátory, aby nevěřili svým smyslům. V experimentu byly zavlečené savčí druhy, kočky, fretky a ježci, ve vytipovaných oblastech Jižního ostrova vystaveny pachům křepelky japonské (Coturnix japonica), kura domácího a racka jižního (Larus dominicanus). Akce se uskutečnila ve dvou letech, vždy před začátkem hnízdní sezony. Savci si zvykli, že ptačí pach není spojen s žádnou odměnou, a proto se ho postupně naučili ignorovat (počet interakcí s pachovými návnadami poklesl na méně než desetinu). Když pak na říční pobřeží přiletěli bahňáci, konkrétně kulíci dvoupruzí (Charadrius bicinctus), kulíci křivozobí (Anarhynchus frontalis) a ústřičníci Haematopus finschi, aby zahnízdili, měli to o poznání snazší – v oblastech s pachovou hybridní válkou jim vzrostla úspěšnost líhnutí na 1,7násobek oproti oblastem „bez zásahu“. U kulíků dvoupruhých autoři odhadují, že by každoroční dezinformační kampaň mohla obrátit populační trend a po 25 letech vést k nárůstu populace o 27 %.

Metoda přitom není drahá – stojí asi 520 korun (33 novozélandských dolarů) na hektar, čímž je srovnatelná s uvedenými smrticími metodami.

Norbury G. L. et al.: Science Advances, 2021, DOI: 10.1126/sciadv.abe4164

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...