Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Od topologie k biochemii

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 214, 2021/4

Můj čtenářský vývoj: od Ohníčku k ABC (do 7. třídy ZDŠ), pak VTM. Knihy – od báječné dětské knížky Františka Nepila a Františka Škody Kola, strojky, nápady (pokusy zde popsané zvládne sedmileté dítě – třeba tryskový člun poháněný mýdlem) přes některé tituly edice OKO (např. Karel Patočka: Kouzla se zvířaty). Akvaristika od Günthera Sterby mě mimo jiné naučila, že existuje taxonomie, binomická nomenklatura a podezřele často se tam objevuje jméno Linné.

První setkání s Vesmírem se odehrálo na gymnáziu, v knihovně závodního klubu ROH v Otrokovicích. Se spolužáky jsme tam kvůli hledání „aktualit“ do školních referátů chodili při čekání na autobus listovat časopisy vystavenými v polici. Článek, který mi otevřel nové okno do vzrušujícího neznáma (už si bohužel nepamatuju jméno autora ani titulek), se týkal seznámení s pojmem topologie. Jako příklady měl úlohy, kolik barev stačí na vybarvení mapy, kolik čar na nakreslení obrazce a tak podobně, snad i Möbiova páska byla zmíněna. Od té doby už mi nebylo líto investovat měsíčně 3 Kč, abych měl svůj vlastní výtisk.

Můj první mikroskop byl monokulár Reichert od dědečka – ještě ho mám schovaný. Díky němu se buchanky, perloočky a larvy komárů změnily z krmení pro rybičky v plnohodnotné objekty zájmu, přibyla možnost sledovat nálevníky in vivo. To vzrušení, když jsem poprvé na vlastní oko (byl to přece monokulár) spatřil pulzující vakuoly! Také jsem holdoval chemii – od tajných inkoustů a jiných hraček po tu chemii, která bouchá a smrdí. A snil o studiu medicíny. To se sice v podobě z mých dětských představ nesplnilo, není ale nač si stěžovat. Biochemie, kterou jsem vystudoval, mne zavedla do krajů lékařských (hemodialýza, endokrinologie), potravinářských, zemědělských…

Vesmír mi rozšiřuje obzory už přes čtyřicet let. Poté, co jsem dospěl k prvním vědeckým publikacím, stal se mi i metou autorskou. Vždyť přece biochemie je tak vzrušující a zaslouží si své místo v obecném povědomí. (Velkou výzvou bylo šokující zjištění, že někdo netuší, co pro nás plyne z absence gulonolaktonoxidázy, viz Vesmír 80, 497, 2001/9.) Nejdřív to drhlo na obou stranách. Těžce jsem psal, těžko se to četlo. Ani po dvaceti letech mi tohle psaní nejde hladce, taky to nepřeháním. O to víc mne baví iluze některých přátel, že snad prý jsem ovládnul lehké pero.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé, 150 let Vesmíru
RUBRIKA: Vesmír a já

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...