Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Africký mor prasat a asijský hotspot prasečí diverzity

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 210, 2021/4

Africký mor prasat je pro domácí a divoká prasata velmi nebezpečné a nakažlivé onemocnění s vysokou letalitou, alespoň při prvním setkání. Tento virus je vcelku odolný vůči podmínkám prostředí, a navíc na něj není k dispozici vakcína. Od roku 2018 mu padly za oběť miliony domácích prasat. Počet uhynulých či utracených zvířat se jen v Číně odhaduje na 100 milionů. Zde byl mor zachycen u domácích prasat v srpnu 2018, ve Vietnamu a na Filipínách (Luzon) hned následující rok. Řádění tohoto viru u divočáka na našem území zaznamenala asi většina čtenářů Vesmíru, děje se tak i leckde v Evropě a Asii. Toto virové onemocnění se dále šíří a ochranáři se obávají o osud mnoha endemitních druhů prasat, pro které je jihovýchodní Asie, i díky ostrovní speciaci, hotspotem. Řada druhů obývá menší ostrovy, což z podstaty znamená spíš početně menší populace, a navíc jim nijak nepomáhá úbytek přirozeného prostředí a lov.

Z 11 endemitních druhů se zdají mimo nebezpečí pouze dva druhy babirus. U ostatních se předpokládá vyšší riziko, buď kvůli chovu domácích prasat v oblastech jejich výskytu, intenzivnějšímu obchodu, vyšší početnosti lidí a oblíbenosti vepřového, nebo kvůli sympatrickému výskytu s prasetem divokým. Z pěti nejohroženějších druhů žijí tři na Filipínách (prase filipínské, p. mindorské, p. visajanské) a jeden na Celebesu (p. celebeské). Jak autoři analýzy správně upozorňují, další snížení početnosti těchto druhů by mohlo mít dopady na další druhy a celé jejich ekosystémy, protože prasata jsou výraznými šiřiteli semen, dokážou ovlivňovat typ vegetace a jsou nejvýznamnější složkou potravy pro tygry (sumaterský, ussurijský) nebo levharty (jávský, mandžuský). Též jsou zdrojem masa pro nemuslimské komunity, a pokud by došlo k oslabení či vymizení některých druhů, lze očekávat přeorientování na druhy jiné, což může být pro ty s nižší reprodukcí než prasata fatální. Autoři studie navrhují několik opatření – od předběžné opatrnosti při nakládání s kadávery přes edukaci a výzkum až po detailnější monitoring, třeba s využitím budovaných laboratoří k monitoringu covidu-19. Pro dlouhodobější zmírnění dopadu tohoto viru bude třeba zapojit do všech kroků místní komunity.

Luskin M. S. et al.: Conservation Letters, DOI: 10.1111/conl.12784

news.mongabay.com

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...