Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Africký mor prasat a asijský hotspot prasečí diverzity

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 210, 2021/4

Africký mor prasat je pro domácí a divoká prasata velmi nebezpečné a nakažlivé onemocnění s vysokou letalitou, alespoň při prvním setkání. Tento virus je vcelku odolný vůči podmínkám prostředí, a navíc na něj není k dispozici vakcína. Od roku 2018 mu padly za oběť miliony domácích prasat. Počet uhynulých či utracených zvířat se jen v Číně odhaduje na 100 milionů. Zde byl mor zachycen u domácích prasat v srpnu 2018, ve Vietnamu a na Filipínách (Luzon) hned následující rok. Řádění tohoto viru u divočáka na našem území zaznamenala asi většina čtenářů Vesmíru, děje se tak i leckde v Evropě a Asii. Toto virové onemocnění se dále šíří a ochranáři se obávají o osud mnoha endemitních druhů prasat, pro které je jihovýchodní Asie, i díky ostrovní speciaci, hotspotem. Řada druhů obývá menší ostrovy, což z podstaty znamená spíš početně menší populace, a navíc jim nijak nepomáhá úbytek přirozeného prostředí a lov.

Z 11 endemitních druhů se zdají mimo nebezpečí pouze dva druhy babirus. U ostatních se předpokládá vyšší riziko, buď kvůli chovu domácích prasat v oblastech jejich výskytu, intenzivnějšímu obchodu, vyšší početnosti lidí a oblíbenosti vepřového, nebo kvůli sympatrickému výskytu s prasetem divokým. Z pěti nejohroženějších druhů žijí tři na Filipínách (prase filipínské, p. mindorské, p. visajanské) a jeden na Celebesu (p. celebeské). Jak autoři analýzy správně upozorňují, další snížení početnosti těchto druhů by mohlo mít dopady na další druhy a celé jejich ekosystémy, protože prasata jsou výraznými šiřiteli semen, dokážou ovlivňovat typ vegetace a jsou nejvýznamnější složkou potravy pro tygry (sumaterský, ussurijský) nebo levharty (jávský, mandžuský). Též jsou zdrojem masa pro nemuslimské komunity, a pokud by došlo k oslabení či vymizení některých druhů, lze očekávat přeorientování na druhy jiné, což může být pro ty s nižší reprodukcí než prasata fatální. Autoři studie navrhují několik opatření – od předběžné opatrnosti při nakládání s kadávery přes edukaci a výzkum až po detailnější monitoring, třeba s využitím budovaných laboratoří k monitoringu covidu-19. Pro dlouhodobější zmírnění dopadu tohoto viru bude třeba zapojit do všech kroků místní komunity.

Luskin M. S. et al.: Conservation Letters, DOI: 10.1111/conl.12784

news.mongabay.com

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné