Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Africký mor prasat a asijský hotspot prasečí diverzity

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 210, 2021/4

Africký mor prasat je pro domácí a divoká prasata velmi nebezpečné a nakažlivé onemocnění s vysokou letalitou, alespoň při prvním setkání. Tento virus je vcelku odolný vůči podmínkám prostředí, a navíc na něj není k dispozici vakcína. Od roku 2018 mu padly za oběť miliony domácích prasat. Počet uhynulých či utracených zvířat se jen v Číně odhaduje na 100 milionů. Zde byl mor zachycen u domácích prasat v srpnu 2018, ve Vietnamu a na Filipínách (Luzon) hned následující rok. Řádění tohoto viru u divočáka na našem území zaznamenala asi většina čtenářů Vesmíru, děje se tak i leckde v Evropě a Asii. Toto virové onemocnění se dále šíří a ochranáři se obávají o osud mnoha endemitních druhů prasat, pro které je jihovýchodní Asie, i díky ostrovní speciaci, hotspotem. Řada druhů obývá menší ostrovy, což z podstaty znamená spíš početně menší populace, a navíc jim nijak nepomáhá úbytek přirozeného prostředí a lov.

Z 11 endemitních druhů se zdají mimo nebezpečí pouze dva druhy babirus. U ostatních se předpokládá vyšší riziko, buď kvůli chovu domácích prasat v oblastech jejich výskytu, intenzivnějšímu obchodu, vyšší početnosti lidí a oblíbenosti vepřového, nebo kvůli sympatrickému výskytu s prasetem divokým. Z pěti nejohroženějších druhů žijí tři na Filipínách (prase filipínské, p. mindorské, p. visajanské) a jeden na Celebesu (p. celebeské). Jak autoři analýzy správně upozorňují, další snížení početnosti těchto druhů by mohlo mít dopady na další druhy a celé jejich ekosystémy, protože prasata jsou výraznými šiřiteli semen, dokážou ovlivňovat typ vegetace a jsou nejvýznamnější složkou potravy pro tygry (sumaterský, ussurijský) nebo levharty (jávský, mandžuský). Též jsou zdrojem masa pro nemuslimské komunity, a pokud by došlo k oslabení či vymizení některých druhů, lze očekávat přeorientování na druhy jiné, což může být pro ty s nižší reprodukcí než prasata fatální. Autoři studie navrhují několik opatření – od předběžné opatrnosti při nakládání s kadávery přes edukaci a výzkum až po detailnější monitoring, třeba s využitím budovaných laboratoří k monitoringu covidu-19. Pro dlouhodobější zmírnění dopadu tohoto viru bude třeba zapojit do všech kroků místní komunity.

Luskin M. S. et al.: Conservation Letters, DOI: 10.1111/conl.12784

news.mongabay.com

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...