i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

V chladném prostředí jsou výhodnější tmavší vejce

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 127, 2021/2

Zbarvení ptačích vajec sice poskytuje ochranu před predátory, ale má i další dvě rozporné funkce. Ve chvílích, kdy na vejcích rodiče nesedí, chrání tmavší skořápka zárodek před ultrafialovým zářením a zároveň před prochladnutím. Z druhého vyplývá, že tmavší zbarvení je výhodné zejména v chladných oblastech.

Do nedávné velmi reprezentativní studie se autorům podařilo zahrnout údaje o vejcích celkem 634 ptačích druhů z 36 řádů (ze 40 existujících, takže nepodchyceny zůstaly jen 4 řády: stepokurové a tři další, do nichž ale patří jen 1–3 druhy). Z výsledků je zřejmé, že největší význam má překvapivě právě ochrana před prochladnutím. Protože záleží i na typu hnízda, byli zahrnuti ptáci hnízdící na zemi, v dutinách i ti, kteří si stavějí klasickou „misku“. Rozdíly mezi nimi jsou značné – nejtmavší vejce mají ptáci hnízdící na zemi, nejsvětlejší naopak ti, co hnízdí v dutinách, a vajíčka ptáků, kteří si stavějí miskovité hnízdo, jsou někde uprostřed. U týchž druhů a u všech tří skupin hnízdičů však byla vajíčka jednoznačně nejtmavší v chladných oblastech. Tam však dostatek tepla zajišťuje nejen zbarvení skořápky, ale i rodiče, kteří hnízdo opouštějí na kratší dobu než v tropech. To pro ně představuje značnou oběť, protože častěji odlétají za potravou, což vyžaduje až o 50 % víc energie.

K predaci hnízd dochází výrazně častěji v tropech než v chladnějších oblastech, takže zbarvení je protichůdný faktor: někde chrání vejce hlavně před predátory a ultrafialovým zářením, jinde ve větší míře před prochladnutím. Jestliže někteří ptáci při opouštění hnízda vejce zakryjí nebo záměrně potřísní, chrání je hned třikrát, protože „zohledňují“ všechna tři rizika, která ale nemají všude stejnou váhu.

Zdá se, že tmavší barva všude přináší jen výhody. Proč jsou tedy mnohá vejce velmi světlá, nebo dokonce bílá? Vysvětlení se nabízí jediné. I ve špatně osvětlených dutinách musejí rodiče svá vajíčka najít, což v noci platí i o ptácích hnízdících jinde (ostatně všechny evropské sovy mají vajíčka velmi světlá – zejména v porovnání s většinou denních dravců). S barvou vajec a hnízdní úspěšností je to prostě jako se vším: vždy se něco získává a něco ztrácí. Čím jsou vajíčka tmavší, tím hůř je rodič hledá, aby na ně mohl zasednout. Ale zase mu nevychladnou ani při delším hledání.

Wisocki P. A. et al.: Nat. Ecol. Evol., 2019, DOI: 10.1038/s41559-019-1003-2

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...