i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Pstruží návrat do jezera Laka

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 76, 2021/2

Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. V jezeře a v jeho přítoku se už opět vyskytují desítky pstruhů obecných, v potoce pod jezerem žijí rovněž vranky obecné. K tomuto závěru dospěli po říjnovém průzkumu povodí Jezerního potoka hydrobiologové Biologického centra AV ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty JU.

Od padesátých let 20. století sužovaly Šumavu kyselé deště, které výrazně změnily chemické složení vody a zdevastovaly život v tamních jezerech. Pstruzi se v šumavských jezerech do kritického okyselení (acidifikace) vyskytovali zcela přirozeně a na některých místech byli hojně loveni. Nejcitlivější na chemismus vody jsou mladí jedinci. První pokles pH proto zřejmě omezil přirozenou reprodukci a jen starší jedinci přežívali, dokud přirozeně neuhynuli nebo dokud nebylo pH v jezeře tak nízké, aby se uvolnily toxické ionty hliníku. Veškeré ryby vyhynuly do konce osmdesátých let, kdy okyselení jezer vrcholilo. Výrazný obrat přišel po roce 1989. Tehdy se podařilo významně snížit znečištění ovzduší, kyselost vody se zmírnila a celý ekosystém se začal pomalu zotavovat.

Na začátku milénia už v jezeře Laka chemické vlastnosti vody i dostatek potravy umožňovaly přežití a rozmnožování ryb. Průzkum z let 2005–2010 potvrdil, že se pstruzi obecní a vranky obecné vyskytují v Jezerním potoce, vytékajícím z Laky. Nynější výzkum prokázal, že pstruzi už překonali hráz a zabydleli se i v jezeře. „Cestu jim patrně usnadnily bobří hráze, díky nimž se zvýšila hladina a vytvořily se boční přelivy,“ vysvětluje koordinátor průzkumu Petr Blabolil z BC AV ČR. V potoce necelé tři kilometry pod jezerem biologové zaznamenali i výskyt vranek obecných, které v Česku figurují na Červeném seznamu zranitelných druhů. Tyto malé rybky zatím do jezera nepronikly, pstruzi ale již jezero čile kolonizují. „Pravděpodobně se do něj dostali přirozenou cestou, což je unikátní. Nejvíc nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá,“ říká další člen týmu Jiří Peterka. Po mnoha desetiletích máme v České republice opět ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou. Samovolný návrat pstruhů vypovídá o přirozené obnově celého ekosystému a o tom, že šumavská příroda sužovaná acidifikací, vichřicemi, kůrovcem a suchem se ze všeho dokázala zotavit.

K odlovu slouží šetrná technika. Pomocí elektrického agregátu se ryby jen omráčí a vzorky environmentální DNA se odebírají z vody. Jejich analýzou lze zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Ichtyologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...