O myších a lidech: encyklopedie genů

„Pokud všechno půjde tak, jak si představujeme, měli bychom společně s našimi partnery v zahraničí do roku 2025 prověřit funkci všech genů, které mají lidé a myši společné. Když se to podaří, vznikne něco jako encyklopedie genů, což by byl jeden z nejvýznamnějších milníků v biologii a medicíně,“ říká Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR o cílech mezinárodního konsorcia IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium), jehož se stal předsedou.

Přečíst kompletní genom jakéhokoli organismu bylo poměrně nedávno nemožné, později extrémně náročné. Dnes se genomy čtou jak na běžícím pásu. Znalost sekvence bází v molekule DNA však sama o sobě nestačí, je třeba ji interpretovat a pochopit. Konsorcium tvořené devatenácti institucemi z celého světa usiluje o identifikaci funkce každého protein kódujícího genu v myším genomu, což má význam mimo jiné při výzkumu lidských nemocí a hledání nových terapií.

„Teprve až dojdeme k poznání toho, co přesně jednotlivé geny dělají, budeme schopni, obrazně řečeno, poskládat si ze slov celé věty a budeme tak lépe rozumět tomu, k čemu jsou geny potřebné, jak se podílejí na určitých nemocech či fyziologii,“ upřesňuje Radislav Sedláček, který je zároveň vedoucím Českého centra pro fenogenomiku (CCP), výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV, zaměřené na genetické inženýrství pro tvorbu pokročilých zvířecích modelů lidských nemocí.

Radislav Sedláček se stal předsedou mezinárodního konsorcia IMPC, hledajícího funkce myších genů.Snímek ÚMG AV ČR