Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Jupiterův měsíc Europa světélkuje

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 80, 2021/2

Jupiterův měsíc Europu v minulých desetiletích zkoumaly kosmické sondy. Díky nim víme, že je pokryt ledem, pod nímž se nachází oceán kapalné vody. Nedávno se ještě zjistilo, že Europa by měla svítit i v novu, kdy není z pohledu pozorovatele osvětlena Sluncem, a to díky luminiscenci (světélkování). Jupiter má extrémně silné magnetické pole, které je zdrojem radiace – doslova vystřeluje do svého okolí nabité částice s vysokou energií, většinou elektrony a protony. Zasáhnou-li led na povrchu Europy, nutí jej světélkovat. Podle obsahu různých solí se mění intenzita a odstín světla, které led vydává. Fyzikální mechanismus je poměrně jednoduchý. Dopadající nabité částice energeticky vybudí atomy, z nichž jsou molekuly solí v ledu složeny. Poté se vybuzené atomy vracejí do klidového stavu a zbavují se energie tím, že vydávají světlo.

Objev světélkování byl vedlejším produktem experimentů ve speciální laboratoři Ice Chamber for Europa’s High-Energy Electron and Radiation Environment Testing (ICE-HEART). Původním cílem bylo zjistit, jaký vliv by mohla mít radiace na případné živé organismy, které by se mohly nacházet v oceánu pod ledem Europy. Po objevu luminiscence se výzkum zaměřil na luminiscenční spektra ledu obsahujícího různé soli.

Výzkum v laboratoři ICE-HEART probíhá v rámci příprav mise Europa Clipper. Ta by měla v polovině dvacátých let zamířit k Jupiteru, a především k Europě, jež patří mezi nejnadějnější místa Sluneční soustavy pro hledání mimozemského života. Sonda nebude hledat život, ale zkoumat, zda prostředí na Europě existenci života umožňuje, alespoň na úrovni mikrobů. Světélkování ledu pomůže při detekci solí.

Gudipati M. S. et al.: Nature Astronomy, 2020, DOI: 10.1038/s41550-020-01248-1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...