Trpí hlodouni nedostatkem kyslíku?
| 4. 1. 2021Etiopské pohoří Bale je jediným místem výskytu hlodouna velkého (Tachyoryctes macrocephalus, Vesmír 97, 734, 2018/12). Tito velcí hlodavci jsou fosoriální, což znamená, že tráví většinu svého času v podzemních tunelových systémech, ale zároveň jsou částečně aktivní i na povrchu.
Podzemní savci obvykle disponují nejrůznějšími adaptacemi, které je chrání před hypoxií a hyperkapnií (Vesmír 99, 554, 2020/10), proto se obecně předpokládá, že ovzduší pod zemí je chudé na kyslík a přebohaté na oxid uhličitý. O skutečných podmínkách ve zvířecích norách však mnoho nevíme. Jejich výzkum v přirozeném prostředí je dosti vzácný, až výjimečný. O to zajímavější je studie biologů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se zabývá složením vzduchu v tunelech a hnízdech hlodouna velkého. Je vůbec první studií svého druhu.
Za pomoci telemetrie se podařilo určit přesnou polohu hnízd aktivních zvířat a několikrát během dne v nich změřit koncentraci kyslíku a oxidu uhličitého. Hladina kyslíku se v hlodouních hnízdech pohybovala v rozmezí 19,7 až 21,6 %. Nejvyšší naměřená hladina CO2 nepřesáhla 1,31 % ani po ránu, kdy hloudouni vyspávali v hnízdě celou noc. To naznačuje, že obyvatelé tunelů netrpí nedostatkem kyslíku a ani nadbytkem oxidu uhličitého. Překvapivou skutečnost lze vysvětlit několika způsoby. Jednak jsou tunely v poměrně malé hloubce a nepříliš kompaktní půda nad nimi zřejmě umožňuje výměnu plynů mezi hnízdem a povrchem. Další důležitou úlohu může hrát ventilace. Hlodouni jsou přes den aktivní i nad zemí a často používají současně několik chodeb vedoucích k povrchu. Celá soustava je tudíž dostatečně provětrávána.
Šumbera R. et al.: Zoology, 2020, DOI: 10.1016/j.zool.2020.125819
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [494,29 kB]