i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Tlačenice na nízkých oběžných drahách

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 430, 2020/7

Desetitisícové flotily komunikačních satelitů společnosti SpaceX a další plánované flotily společností Amazon, Boeing a Samsung vzbuzují oprávněné obavy astronomů. V sázce je však víc než podmínky pozorování.

Odvětví družicových technologií zažívá podobně dramatické období, jaké panovalo během studené války v soutěži o vstup do vesmíru a přistání na Měsíci. Novým elementem v kosmonautice jsou zejména soukromé společnosti, které se z role kontraktorů vládních a mezinárodních agentur „vyšvihly“ do pozice hybatelů trhu a patří mezi nejviditelnější subjekty kosmických aktivit (např. společnost SpaceX). Protože primárním cílem soukromých společností je obchod, mění se významně i duch tohoto odvětví. Původně vědeckotechnický (a armádní) obor, který se vyvíjel na pozadí vědeckého zájmu a soutěže, má dnes stále silnější tendenci chápat kosmický prostor jako „výrobní prostředek“.

Vize soukromých společností

Příkladem budiž projekt Starlink společnosti SpaceX, v jehož rámci má být na nízkých oběžných drahách (výška do cca 2000 km) umístěna obří konstelace družic, zajišťující globální připojení k internetu [1]. Očekává se, že systém bude schopný konkurovat dosavadním internetovým poskytovatelům zejména v oblastech s žádným či pomalejším připojením [2]. Systém by se měl ve své konečné podobě opírat o soustavu 12 tisíc družic na 24 až 72 orbitálních rovinách, ovšem firma SpaceX již požádala o povolení umístit dalších 30 tisíc družic [3].

Poskytování internetu (a komunikace) z nízkých oběžných drah se zdá slibným trhem – pro následující dekádu plánují tisícové flotily družic také společnosti jako Amazon, Boeing či Samsung [4, 5, 7]. Celkem se tedy může jednat až o desetitisíce družic, které mohou během krátké doby zdvojnásobit či ztrojnásobit počet objektů v bezprostřední blízkosti Země. Četnost objektů podle výšky a sklonu dráhy družice k rovníku ukazuje obrázek 1, kde v pravé části vidíme stávající objekty, jichž je dnes podle dat portálu space-track.org okolo 19 tisíc (nejen družic, ale také tzv. kosmického smetí). Vlevo je pak zobrazena situace včetně plánovaných obřích konstelací Amazon Kuiper (2800 družic [4]), Boeing (cca 3000 [5]), Hongyun (320 [6]), Samsung (4600 [7]) a Starlink (cca 12 000 [1]). Cenové poměry počtům budoucích družic odpovídají. Zatímco cena výzkumné družice ESA či NASA se běžně pohybuje ve stovkách milionů dolarů, neboť jde o prototypy založené na moderních technologiích, cena internetových družic, jako je Starlink, se bude pohybovat v řádu jednotek milionů dolarů.

Pohled výzkumníků

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorech

Josef Sebera

Aleš Bezděk

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné