Tlačenice na nízkých oběžných drahách

Desetitisícové flotily komunikačních satelitů společnosti SpaceX a další plánované flotily společností Amazon, Boeing a Samsung vzbuzují oprávněné obavy astronomů. V sázce je však víc než podmínky pozorování.

Odvětví družicových technologií zažívá podobně dramatické období, jaké panovalo během studené války v soutěži o vstup do vesmíru a přistání na Měsíci. Novým elementem v kosmonautice jsou zejména soukromé společnosti, které se z role kontraktorů vládních a mezinárodních agentur „vyšvihly“ do pozice hybatelů trhu a patří mezi nejviditelnější subjekty kosmických aktivit (např. společnost SpaceX). Protože primárním cílem soukromých společností je obchod, mění se významně i duch tohoto odvětví. Původně vědeckotechnický (a armádní) obor, který se vyvíjel na pozadí vědeckého zájmu a soutěže, má dnes stále silnější tendenci chápat kosmický prostor jako „výrobní prostředek“.

Vize soukromých společností

Příkladem budiž projekt Starlink společnosti SpaceX, v jehož rámci má být na nízkých oběžných drahách (výška do cca 2000 km) umístěna obří konstelace družic, zajišťující globální připojení k internetu [1]. Očekává se, že systém bude schopný konkurovat dosavadním internetovým poskytovatelům zejména v oblastech s žádným či pomalejším připojením [2]. Systém by se měl ve své konečné podobě opírat o soustavu 12 tisíc družic na 24 až 72 orbitálních rovinách, ovšem firma SpaceX již požádala o povolení umístit dalších 30 tisíc družic [3].

Poskytování internetu (a komunikace) z nízkých oběžných drah se zdá slibným trhem – pro následující dekádu plánují tisícové flotily družic také společnosti jako Amazon, Boeing či Samsung [4, 5, 7]. Celkem se tedy může jednat až o desetitisíce družic, které mohou během krátké doby zdvojnásobit či ztrojnásobit počet objektů v bezprostřední blízkosti Země. Četnost objektů podle výšky a sklonu dráhy družice k rovníku ukazuje obrázek 1, kde v pravé části vidíme stávající objekty, jichž je dnes podle dat portálu space-track.org okolo 19 tisíc (nejen družic, ale také tzv. kosmického smetí). Vlevo je pak zobrazena situace včetně plánovaných obřích konstelací Amazon Kuiper (2800 družic [4]), Boeing (cca 3000 [5]), Hongyun (320 [6]), Samsung (4600 [7]) a Starlink (cca 12 000 [1]). Cenové poměry počtům budoucích družic odpovídají. Zatímco cena výzkumné družice ESA či NASA se běžně pohybuje ve stovkách milionů dolarů, neboť jde o prototypy založené na moderních technologiích, cena internetových družic, jako je Starlink, se bude pohybovat v řádu jednotek milionů dolarů.

V Současnosti počet objektů na nízkých oběžných drahách (vpravo) a počet objektů včetně několika plánovaných obřích konstelací (vlevo). Pokud údaj není znám, použili jsme číslo 0,03 pro výstřednost dráhy a 55° pro sklon dráhy k rovině rovníku. Zdroj dat.

Pohled výzkumníků